Svatá Matka Církev Římská, jak katolickou církev zvykl nazývat sv. František, dělá dnes jednu užitečnou věc. V úryvku z prvního listu sv. Jana, který jsme měli možnost slyšet, mluví o konci: „bratři je tu poslední hodina“, ale zároveň v evangeliu říká o začátku: „Na počátku bylo Slovo.“ Je pravda, že pokud chceme správně pochopit konec, musíme začít od začátku. Pokud člověk vstoupí do středu nebo na závěr nějaké hry, obvykle nechápe nic.
Kvantová fyzika učí, že celý hmotný svět leží v silovém poli Vědomí. Má tedy duchovní základ. Uvažuje o stvoření světa z ničeho hmotného. Nejuznávanější teorie o vzniku našeho světa, říká, že na počátku byl „Big – beng“ velký výbuch, tedy něco, co alespoň navenek vyvolává v nás představu chaosu. Tato teorie má jen částečnou pravdu. Boží Slovo říká, že úplně na počátku bylo „Slovo“. I moderní věda vzhledem k moudrost obsažené ve všem, konstatuje, že bod, ze kterého měl povstat celý vesmír, musel v sobě obsahovat informaci 1036 bitů. Dnešní evangelium říká, že na počátku našeho stvořeného světa bylo „Slovo“, nebyl to chaos. Pokud svými výzkumy přicházíme k závěru, že zde byl „Velký třesk“, tak jen jako dokonale řízený a inteligentní proces.
Zkusme se ale zamyslet nad pojmem „slovo“. „Na počátku bylo Slovo …“ Především jde o Slovo, které nese informaci, pravdu o Bohu i o člověku. Slovo, které je zjevením Boha ale zároveň i stvořením hmotného vesmíru. Svět byl stvořen Božím Slovem. Bůh se dal poznat, dal o sobě vědět. Lze jej znát ze všeho, co stvořil. Celé stvoření nese stopy svého Stvořitele. Doslova můžeme číst v knize vesmíru o Bohu.
Slovo může být chápáno i jako závazek. Platí to i o Božím Slovu, které bylo na počátku a o kterém mluví Písmo sv., že je nezrušitelné. Člověk v každém slově vychází ze sebe a komunikuje s druhým. Vyslovené slovo je znamením toho, že chceme navázat kontakt a vstoupit do vztahu. Platí to i o „Slovu“, které bylo na počátku u Boha a Bohem bylo to Slovo. Slovo, kterým povstal svět je znamením toho, že Bůh chce s námi vést dialog a chce s námi žít ve vztahu. Slovo může být i určitým příslibem. Toto vše nám chce říci, že svět má smysl, že nepovstal z chaosu a ani neskončí v chaosu. Je to Bůh, který dává i zdánlivě chaotickým věcem smysl. Na počátku bylo Slovo a na konci bude naplnění tohoto příslibu. V slovenské mši říkáme: „Očekávám splnění blažené naděje a příchod našeho Pána Ježíše Krista …“
V dnešním čtení z listu sv. Janovo jsme zase slyšeli, výzvu: „Je tu poslední hodina“. Bylo to řečeno téměř před 2000 lety. Pokud Boží Slovo nepodvádí, a tomu věříme, pak je poslední hodina stále aktuální. Každý den a v každém okamžiku je pro někoho „poslední hodina“. Pokud budeme žít myšlenkou poslední hodiny, budeme žít skutečně smysluplně a zbavíme se různých zbytečných a špatných věcí. Žít ustavičně v myšlence na poslední hodinu, nebo ve vědomí, že ráz můj život bude hodnotit Bůh.
Čas, který jsme od Boha dostali, je zvláštní Boží milostí. V něm může člověk růst v moudrosti a milosti před Bohem i před lidmi. Čas lze naplnit dobrem. Čas je však možné také promarnit. Možná se ptáme, jak lze promarnit čas? Veškerý čas, ve kterém jsme neexistovali v milosti posvěcující, tedy v přátelství s Bohem, je prázdný a bezcenný. Veškerý čas, ve kterém jsme nemilovali Boha a lidí je bezcenný a prázdný, nevyužitý, můžeme říci, zneužitý čas. Prázdný čas je ten, ve kterém jsme neexistovali pro Boha, když jsme nebyli sjednoceni s Ním a neplnili jeho vůli.
Do nového roku pro sebe i pro vás jednu radu, která pochází z Duchovních cvičení P. Josefa Augustina SJ: „Podstatou duchovního života jsou z naší lidské strany – hluboké přání a touhy. Pokud by se nám těchto hlubokých tužeb a přání nedostávalo, nemohli bychom vést ani skutečný duchovní život. Před každou modlitbou se tedy ptejme, jakými touhami se naše modlitba řídí. Naše modlitební setkání s Bohem jsou často povrchní, protože nejsou v první řadě motivovány hlubokými tužbami ale především pocitem povinnosti, viny, strachu nebo lidskými ohledy. Bůh se se svou štědrostí projeví přímo úměrně naším touhám. Velké přání budou v našem životě zdrojem velkých Božích darů. Pokud budeme prosit hodně, dostaneme hodně. Pokud cítíme, že nemáme v sobě takové velké touhy, prosme si od Boha i tyto.“ A právě tyto velké a vznešené touhy vám i sobě přeji a vyprošuji do Nového roku.