Dnes nám církev před oči klade jako vzory hodné k následování dvě postavy biskupů ze školy sv. Pavla apoštola. Oba náleželi k horlivým průvodcům apoštola Pavla a mnoho let svého života prožili spolu s ním. Sv. Timotej, kterého si apoštol Pavel nejvíce cenil ze svých žáků, pocházel z Lystry, která se nacházela na území dnešního Turecka, a pravděpodobně byl pokřtěn na I. misijní cestě apoštola Pavla. Na II. cestě již byl průvodcem apoštola a byl od této doby téměř vždy s ním. Pavel nazývá Timoteja „milovaným synem“ (srov. 2 Tim 1,2). Chválí jeho péči. Například v listu Filipanům píše: „O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu.“ (Flp 2,22). V dnešním čtení jsme slyšeli o vroucím vztahu apoštola Pavla k tomuto svému žákovi: „Děkuji za tebe Bohu, kterému sloužím s čistým svědomím jako moji předkové, když na tebe neustále myslím ve svých modlitbách ve dne v noci. Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, aby moje radost byla úplná. Připomínám si tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lóis a tvá matka Euniké a kterou máš, jak jsem přesvědčen, i ty.“ (2 Tim 1,3-5).
Podle těchto pramenů Pavel v roce 45, na své I. misijní cestě, obrátil na křesťanskou víru dvě židovské ženy, matku a starou matku Timoteje. Jeho matka byla vdaná za pohana, Řeka. Timotej byl odmalička vychováván v bázni Boží, takže Pavel může na jeho adresu říct: „Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.“ Když se Pavel kolem roku 50 znovu objeví v Lystre, mladičký Timotej je již křesťanem (Sk 16,1). Pavel si ho na doporučení křesťanů, kteří si Timoteje pro jeho příkladný život velmi vážili, zvolil za průvodce a pomocníka a chtěl, aby šel s ním. Timotej ve vší pokoře a poslušnosti opustil otce i matku a odešel s Pavlem. Pavel ho vysvětil za kněze a vzal sebou na apoštolské cesty. Také ho občas posílal na různá místa, aby již obrácené křesťany utvrzoval ve víře, nebo aby sbíral dary pro chudé. Na zvláštní vnuknutí Ducha Sv. jej Pavel vysvětil na biskupa a svěřil mu správu církve v Efezu. Aby ho potěšil a povzbudil, napsal mu dva pěkné listy, které se dostaly do sbírky posvátných knih NZ. V prvním mu dává cenné pastorační rady, pro vedení křesťanské obce. Druhý mu píše z vězení, dává mu různé duchovní rady: „Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou. Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy. Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium.“ (2 Tim 1,6-8)
Vcelku tyto Pavlovy listy ukazují na to, že i Pavel měl učedníka, kterého miloval jako Ježíš sv. Jana. Listy odhalují téměř mateřskou péči sv. Pavla o Timoteje, jeho důvěru v něho, když ho pověřil důležitými úkoly, jeho upřímné povzbuzování, jeho ustavičně modlitby za něj, jeho úzkost o jeho zdraví a mnoho dalších míst, které ukazují na jedinečný vztah mezi apoštolem Pavlem a Timotejem. Pavel svůj druhý list Timotejovi končí takto: „Pospěš si, abys přišel za mnou co nejdřív… Při mé první obhajobě nikdo při mně nebyl, všichni mě opustili. Kéž jim to Bůh nepočítá! Pán však při mně stál a dal mi sílu, abych mohl dovršit zvěstování evangelia, a slyšeli je všichni pohané; a byl jsem vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ze všeho zlého a zachová pro své nebeské království. Jemu patří sláva na věky věků, amen.“ (2 Tim 4,16-18)
Další jeho osudy známe jen z tradice. Starověký dějepisec Eusebius jej nazývá prvním biskupem v Efezu. Podle apokryfních Skutků Timotejových ze 4. století, ho zabili v Efezu 22. ledna roku 97, protože vystoupil proti nemravným slavnostem ve svátek pohanské bohyni Artemidy. Jeho ostatky se uchovávají v Římě v kostele San Giovani in Fonte. V čem je aktuální tento svatý dnes: I dnes se veřejně koná mnoho nemravných věcí a je dobré, abychom si u tohoto svatého vyprošovali sílu tyto věci zavrhnout a chránit před nimi i těch, kteří jsou nám svěřeni.
Druhý dnešní svatý, svatý Titus, se narodil jako pohan. Po boku apoštola Pavla se objevuje právě během jeho cesty do Jeruzaléma na apoštolský sněm. Na některé další cestě zanechal apoštol Pavel Tita na Krétě. Zemřel ve věku 94 let jako biskup na Krétě.