Dnešní Evangelium nám odhaluje postup, jak Ježíš zachází s hříšníkem. Můžeme si tento jeho postup rozdělit do několika bodů:
1. „Ježíš uviděl jednoho celníka – jmenoval se Lévi – jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ Ježíš si dříve všimne Léviho než Lévi jeho a povolává ho. Sv. Jan evangelista tvrdí, že zvláštnost Boží lásky je v tom, že ne my jsme dříve milovali Boha, ale On nejprve miloval nás. Je to Bůh, který milostivě hledí na hříšného člověka. Když se setkáme s člověkem, který žije v těžkém hříchu, máme tendenci říkat: „Počkej, Bůh tě potrestá!“ Ale to není pravda. Bůh je Láska a On ho chce spasit, chce mu pomoc. Hříšníka netrestá Bůh, ale hřích, ve kterém žije a který páchá. Hříšníka nemusíme a nemáme strašit budoucím peklem, protože on ho již ve své duši prožívá a proto je zlý a koná zlo. Hříšníkovi je třeba zvěstovat Boží Lásku, která se projevila v tom, že Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Říkáme zde sice o hříšníkovi jako o někom cizím, ale ten hříšník, to jsem já i ty. Nejsme ze své přirozenosti lepší, než ti, co jsou mimo, jsme jen šťastnější, protože jsme již poznali svého Pána a Spasitele.
2. „(Lévi) nechal všeho, vstal a šel za ním.“ Toto je okamžik Spásy v životě člověka. Pán Ježíš nám všem říká: „Když se nezřekneš všeho, co máš, nemůžeš být mým učedníkem!“ Člověk musí zanechat všechno i sebe sama a úplně se odevzdat Spasiteli. Všechno dát pod vládu Božího Slova. Podobně jako když se připravujeme na operaci. Zanecháme veškerou svoji činnost a dokonce se necháme uspat, aby pán doktor mohl lépe pracovat. Jen když se zcela odevzdáme Spasiteli, můžeme v sobě prožít naplno jeho osvobozující a uzdravující moc. Našemu křesťanskému životu často chybí právě tento moment odevzdanosti a přitom v ní a v přijetí Ježíše spočívá podstata Spásy. Odevzdej se a přestaň se úzkostlivě sledovat! Spása je přednostně Boží dílo, Boží činnost, až následně tvá. Nemocný musí více hledět na schopnosti svého lékaře, než na velikost své nemoci. Ty jsi nemocný a z toho tě Bůh neviní. Ale tvá vina začíná tam, kde ti Bůh dává lék, svého Syna a ty ho nepřijímáš.
3. „(Lévi) Ve svém domě pak mu vystrojil velkou hostinu. Spolu s nimi bylo u stolu celé množství celníků a jiných lidí.“ Když ti už Ježíš udělal v životě velké věci, když tě osvobodil a uzdravil, nenech si to pro sebe, ale řekni o tom svým přátelům a známým. Lévi přivádí k Ježíšovi lidi z prostředí, ve kterém předtím žil v hříchu. Ježíš nechce zachránit jen tebe, ale celé tvé hříšné prostředí. Existuje jedna příčina slábnutí a až ztráty víry, o které se málo mluví, ale je reálná a velmi nebezpečná. Víra roste hlásáním slova a ztrácí se, když není v životě křesťana rozměr svědectví, když křesťan nesvědčí, když se se svou vírou nedělí. Ježíš chce proniknout do tvého domu. Pozvi lidi na hostinu s Kristem. Možná někteří přijdou přivábeni jen tvou velkodušnou nabídkou velké hostiny, ale na této hostině se setkají se svým Spasitelem.
4. „Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali a řekli jeho učedníkům: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“ Je to jakoby výčitka, že apoštolové ztratili slušné náboženské chování. V tomto reptání je snaha probudit v apoštolech farizeje. Farizeus totiž dřímá v každém z nás. Farizeus má svůj kritický postoj k Ježíši. Někdy si i jako učedník Páně žiji zcela klidně farizejským stylem a nevím o tom. Farizeové reptají a kritizují Ježíše a žárlí na Boží milost, ačkoli by ji také mohli mít. Farizeové nechtějí pochopit, že Bůh neodměňuje na základě výkonu a zásluh, ale že náš Bůh je Spasitel pro všechny a jeho Spásu mohou přežít jen ti, kteří se mu plně odevzdají.
5. „Ježíš jim odpověděl:“ Velmi často se věřící vysilují obranou své církvi a sebe samé, nebo obranou Boha. I nás dnes svět napadá. Zda-li je naším posláním odpovídat zlem na zlo? A je pravda i to, že neumíme vždy moudře odpovědět. V dnešním evangeliu vidíme, že Pán Ježíš odpověděl za své apoštoly. Nechme to tak a modleme se, aby i nás dnes Ježíš obránil. Cožpak nemá Pán tu jistou moc, jako před dvěma tisíci lety? Copak s námi není Živý a Vzkříšení až do konce věků? Copak mu není dána všechna moc na nebi i na zemi?
6. „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní! Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.“ Ježíš se velmi často představuje jako lékař a tedy přistupujme k němu jako k lékaři. Když jdu k lékaři, nejdu se pochlubit s tím, co nám zdravé, ale ukážu mu ten nejošklivější vřed na skrytém místě těla, protože mě trápí a od Ježíše čekám pomoc. Takto přistupujme i k Ježíšovi a nechme se jím operovat a potom podobně jako Panna Maria budeme moci svědčit o velkých věcech, které nám učinil Pán.