Dnes se nám zjevuje dovršení lidské existence Pána Ježíše. Ježíš zvítězil nad smrtí. Přemohl smrt i hřích. Svět, který je stále v moci zlého, nemohl už škodit Ježíšovi. On prošel mnoha souženími, ale vystoupil na nebesa.
Můžeme předpokládat, že podobně by se rozvíjela naše pozemská existence, kdyby si první lidé svým hříchem nepřivedli na sebe smrt. Určitě bychom nezůstali navěky zde na této zemi, ale v plnosti zralosti, byli bychom přeneseni do vyššího světa. Smrt by nebyla zhroucením a zkázou, ale byla by přechodem do vyššího. Tak jako dítě přechází ze Základní školy na Střední, ze Střední na Vysokou, přešel by člověk ze školy pozemského života do školy života v Bohu.
„V jeho jménu se bude všem národům ohlašovat pokání, k odpuštění hříchů. Vy jste toho svědky.“ Bůh od nás lidí nevyžaduje žádné zvířecí oběti, aby nám odpustil hříchy. Ale vyžaduje naše pokání. Vyžaduje, abychom změnili své smýšlení Pokání se uskutečňuje tehdy, když se Boží Slovo stává normou našeho myšlení, chtění i jednání. A v pokání je obsažena jediná oběť, ve které má Bůh své zalíbení.
Člověk, který se tímto způsobem obrací k Bohu, přestává již žít pro hřích a hřích je pro něho trápením. Bůh ho omlouvá, přestože hřích je velmi silný v něm a člověk si sám s ním nedá rady. Naše pomoc je ve jménu Páně, který stvořil nebe i zemi. Ježíš je náš zachránce.
Dnešní svátek se nese ve znamení příslibu a zároveň příkazu a poslání. Ježíš před svým Nanebevstoupením dává příslib Ducha Svatého. Jedině Duch Svatý mi dává správné pochopení Krista. Jedině Duch Svatý nám dává zážitek Spásy, která je ve spojení s Bohem.
Bez Ducha Svatého nejsme vůbec schopni pochopit smysl Kristovy existence mezi námi. Duch Svatý je Spásou. Až, když se na nás vylije toto úžasné obdarování, až když i na nás sestoupí slíbený Utěšitel, pochopíme smysl Kristova díla ve světě a začneme zvelebovat Boha. A teprve tehdy jsme schopni vydávat svědectví o Kristu.
Dokud nemáme v sobě tuto zkušenost, nemáme v sobě svědectví. Možná máme teologické vzdělání, ale svědectví je něco jiné, než chápat nebo přednášet teologii. Svědectví se dotýká bezprostředně mě samého. Svědectví se objevuje tam, kde člověk prožívá podobně jako Panna Maria velké věci, které mu učinil Bůh a jeho duše jásá v Bohu Spasiteli pro něho. Duch Svatý nám dává zážitek Boha, poznání Boha, poznání Boží dobroty a sílu svědčit.
S tímto zážitkem souvisí i velký misijní příkaz, který nám Pán Ježíš zanechal, jako své poslední přání a touhu před odchodem k Otci. „Jděte a učte všechny národy!” Toto je touha Srdce Ježíšova, aby se národy dostaly ze svých pomýlených představ o Bohu a o světě. Aby národy i skrze naše svědectví viděli Boží Dobrotu.
Duch Svatý v nás vrací člověku znovu schopnost „být obrazem Božím“. On nám dává zážitek „moci shora“. Tato moc je nutná, abychom obstáli v tomto světě, který je ovládán mocí Zlého. Znakem uzdravené duše je schopnost velebit Boha. V Duchu Svatém začínáme chápat smysl celého našeho života a můžeme chválit Boha i za to, co se nám zdálo černé, protože vše napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha.
Využijme tyto dny, které nám ještě zůstávají do svátku Seslání Ducha Svatého k intenzivnějším modlitbám. V tyto dny se také postíme, abychom i tímto způsobem projevili Bohu svou lásku. Tyto, dny se očišťujme Božím Slovem a modleme se spolu s Marií, Ježíšovou Matkou a modleme se i spolu v rodinách a vyprošujme toto velké zaslíbení Otcovo pro náš národ, pro nás samé, protože člověk bez Boha je a zůstává špatný.