Poznáme modlitbu sv. Františka před Křížem v San Damiano. Můžeme říci, že zde před Křížem, začalo Františkovo obrácení. Ale Kříž nebyl jen na počátku jeho obrácení, ale provázel ho celým jeho životem, jako hluboko proměňující setkání s tajemstvím Boha. Františkánská spiritualita je velmi silně poznamenána Křížem, takže můžeme hovořit o mystice Kříže. Abychom se přiblížili Františkovu chápání, musíme nejdříve odložit všechny předsudky, které má moderní člověk, odchován konzumní společností, proti mystice Kříže. Při tom nejde o žádnou formu sebetrýznění, ačkoli i toto nacházíme v životě sv. Františka, ale v zásadě jde o nazírání na Boží lásku, která se projevuje v Ukřižovaném Ježíši a v naší ochotě následovat ho.
I moderní člověk je v některých situacích ochoten vzít na sebe námahu a utrpení pro nějaký cíl, aniž by nad tím nějak dlouho spekuloval. Ve fitness centrech a posilovnách vylévá krůpěje potu a obětuje množství peněz bůžkům sportu a fyzické krásy a nikdo se nad tím nepozastavuje. Dokonce v salonech krásy a na klinikách plastické chirurgie teče i krev v zájmu zachování přitažlivého fyzického vzhledu. Pokusme se chápat se stejnou samozřejmostí i mystiku Kříže a objevit při tom, co je základem a proč Františkánská kontemplace považuje Kříž za vstupní bránu, která uvádí do Božího tajemství. V Kříži se Božím působením uskutečňuje plastická chirurgie našich duší.
Františkův život byl v zásadě určován Křížem. Jak jsme již slyšeli, důležitou a silnou zkušenost s Křížem a Ukřižovaným udělal František v kapli sv. Damiana. Ukřižovaný Ježíš na ikoně Kříže, protože to byla a je opravdu ikona, promluvil k němu úplné osobně a silně ho zasáhl. Legenda tří druhů (14) k tomu poznamenává: „Od té chvíle bylo jeho srdce poraněno, vzpomínal na utrpení Pána tak, že František po celý život nosil v srdci stopy ran Pána Ježíše, jak se ukázalo později, když se zázračně a zjevně ukázaly na jeho těle.”
Na tomto místě odhalujeme poprvé základní poznačení Františka setkáním s Ukřižovaným. Poznačení Křížem a duchovní cesta s Ukřižovaným tak znamená Františkovu cestu do Božího tajemství. Kříž je cesta a Ukřižovaný je pro něj branou k srdci Trojjediného Boha, je klíčem k přeměně lidského života v Boha Stvořitele. Sv. Bonaventura píše: „K míru neexistuje jiná cesta než vroucí láska k Ukřižovanému, která uchvátila Pavla až do třetího nebe a proměnila do té míry v Krista, že mohl říci: S Kristem jsem přibit na Kříž ..” (Itinerarium, Prolog 3)
Pro Františka není cesta k Bohu na prvním místě cestou stoupání, ale nejprve cestou sestupu Boha k nám lidem. Právě Kříž byl pro Františka místem tohoto pokorného zmenšení se Boha. Celé toto tajemství Ukřižovaného – Boží pokory, prožíval František zcela konkrétně při slavení eucharistie. Při proměnění a lámání chleba eucharistie se Ukřižovaný zpřítomňuje, když je jeho tělo zraňováno a rozlámáno a člověk dostává darem nový život, společenství s lidmi i s Bohem.
Tomáš z Celana takto vyjadřuje tajemství Kříže v životě sv. Františka: „Sv. František byl obrazem a znamením Serafina a svou vytrvalostí v nesení Kříže si zasloužil povznést se až mezi nejvznešenější duchy. Stále totiž visel na Kříži, neuhýbal žádné námaze a žádné bolesti, jen aby na sobě dokonale plnil Boží vůli.” Vidíme, že pro sv. Františka se Kříž stál způsobem jeho bytí a života. „Stále totiž visel na Kříži, neuhýbal žádné námaze a žádné bolesti, jen aby na sobě dokonale plnil Boží vůli.”
„Když kráčel a přemýšlel nebo zpíval o Ježíši, zcela na cestu zapomněl a všechny tvory vyzýval k Ježíšově oslavě. A protože Ježíše a to Ukřižovaného, stále nosil ve svém srdci, byl před všemi jinými nádherné vyznamenán jeho jizvami. Mohl také na Ježíše ve vytržení nahlížet, jak sedí v nevypověditelné a nepochopitelné Velebnosti po pravici Otce, se kterým jako rovnocenný Syn Nejvyššího v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje, vítězí a vládne jako věčně nanejvýš velebný Bůh po všechny věky věků. Amen.“ Povzbuzeni jeho příkladem, prosme i my, aby nás Bůh i za cenu našeho utrpení, vedl ke spáse.