V smysle toho, co jsme si už říkali je důležité podotknout, že odkazy na Svatostánek a Archu se neobjevují v evangeliu sv. Lukáše jen při Zvěstování. Některé ještě nápadnější podobnosti mezi Marií a Archou Smlouvy najdeme v příběhu o Mariině návštěvě u své sestřenice Alžběty (Lk 1,39–56). Většině čtenářů se zdá, že hlavním účelem Lukášova popisu návštěvy bylo zprostředkovat skutečnost, že dítě, Jan Křtitel, „poskakovalo radostí“ v Alžbětině lůně (Lk 1,44). Když však čteme tento úryvek, znajíc, co židovská Písma říkají o Arše smlouvy, zjistíme, že jde o něco více:
Když čteme zprávu o Mariině návštěvě u Alžběty v kontextu starozákonního příběhu krále Davida, který přenesl archu do Jeruzaléma, všimneme si několik nápadných podobností:
1. Archa smlouvy: Pánova sláva a oblak pokrývají a „spočívají (episkiazō) na ni“ (Ex 40:34–35, por. v. 3). Panna Maria: Duch Svatý sestupuje na Marii a moc Nejvyššího „ji zastíní (episkiazō)“ (Lukáš 1,35). Když evangelista Lukáš popisuje Zvěstování, používá pro zastínění Duchem Svatým při početí výraz, který Septuaginta používá pro oblačný sloup nad archou.
2. „Potom se David vybral a šel, i všechen lid, který byl s ním, do judské Bály, aby odtud donesli Boží archu“. (2 Sam 6,2). V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jistého judského města v hornatém kraji. (Lk 1,39).
3. David se ten den lekl Pána a řekl: „Jakože by mohla přijít Pánova archa ke mně!“ (2 Sam 6,9). Alžběta pozná, že není hodná přijmout Marii a zvolá: „Odkud mám to štěstí, že Matka mého Pána přišla ke mně.“ (Lk 1,43).
4. David „poskakoval a tancoval“ (skirtan) před archou, když ji nesli „s jásotem za zvuku trouby“ (2 Sam 6,15–16). Jakmile Alžběta zaslechla Mariin pozdrav, dítě v jejím lůně se „zachvělo“ (skirtan) a Alžbětu naplnil Duch Svatý. Tehdy zvolala velkým hlasem“ (Lk 1:41–42). Když Lukáš popisuje setkání těhotné Alžběty s těhotnou Marií používá tentýž výraz pro Janův pohyb v těle matky, jako když se mluví o posvátném tanci krále Davida před Archou. Tedy v tomto případě nejde o běžný pohyb dítěte v těle matky, ale o jakýsi posvátný tanec vyznavače, kterým Jan, ještě v těle své matky, zvěstuje a vyznává přítomnost Boha v Marii. Slovo skirtan se užívá ještě jednou u Lk 6,23: „Radujte se v ten den a skákejte radostí, čeká vás v nebi velká odměna.“ Je to slovo, které vyjadřuje eschatologickou radost před Pánem. Alžběta „zvolala velikým hlasem (anafonein). Vyskytuje se jen jednou u Lukáše, v Septuaginte se vyskytuje jen pět krát a to vždycky, aby označila liturgické zvolání v přítomnosti Archy.
5. Archa zůstala na horách, v domě Oběd-Edoma, „tři měsíce“ (2 Sam 6:11) Maria zůstala v horách,v Alžbětině domě „asi tři měsíce“. (Lk 1,56).
Jak vysvětlit tyto podobnosti mezi Marií a archou? Jsou jen náhodné? Nejpravděpodobnější vysvětlení je zároveň nejjednodušší: ve scéně Zvěstování i ve scéně Navštívení Lukáš představuje Marii jako Novou Archu. Jak napsal protestantský teolog Max Thurian: „Popis návštěvy Marie u Alžběty lze porovnat s popisem přenesení archy smlouvy Davidem […]. [Alžběta] viděla v Marii nositelku svaté Přítomnosti a nemohla zadržet ten velký výkřik radosti, charakteristickou reakci na pohled na Archu, místo Pánovy přítomnosti.