Skutečnou radost ze Vzkříšení Pána, může prožít jen ten, kdo předtím prožil hrůzu z Velkého pátku. Jsme zvyklí, dívat se na Kříž s úctou, jako na Znamení Spásy. Ale podívejme se na něho očima těch, kteří ještě nepoznali Světlo víry. Pro Římany, byl kříž tak velkým zlem a pohanou, že se „mezi slušnými lidmi nepatřilo ani jen vyslovit jeho jméno (název)“. (Cicero) Pro Židy měl kříž podobný zvuk: „Zlořečený, kdo visí na dřevě“. (Mojžíšův zákon)
Pokud se z hlediska morálky anebo práva, podíváme na ukřižování Ježíše – Bohočlověka, musíme přiznat, že jde o největší zločin a hřích namířený proti Bohu i člověku zároveň. Na kříži vrcholí naše lidská zloba. Kříž se tak stává zjevením zkaženosti lidského srdce. Vidíme, že toto samo, nemohlo přinést Spásu jako ovoce. Tajemství Kříže musí být ukryto v něčem jiném. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby ovocem Velkého pátku, byla definitivní záhuba lidstva. Kdyby Bůh chtěl zjevit Spravedlnost, byl by to asi nejvhodnější okamžik. Všichni přistiženi při činu.
Sv. František nás zve k úvaze: „Uvažuj, člověče, k jaké důstojnosti tě povznesl Pán Bůh, když tě podle těla stvořil k obrazu svého milovaného Syna a podle ducha, utvořil ke své vlastní podobě. A všechny tvory pod nebem slouží svému Stvořiteli, znají ho a poslouchají, podle své přirozenosti lépe, než ty. A ani zlí duchové ho neukřižovali, ale ty jsi ho ve spolčení s nimi ukřižoval a dosud křižuješ, pokud máš své potěšení v neřestech a hříších.“
Situace, kterou prožíváme dnes po Vzkříšení Pána, se velice podobá té, kterou prožili Jakubovi synové, když se jim dal poznat, po jejich příchodu do Egypta, jejich bratr Josef. Oni mu způsobili hodně zla a prodali ho do otroctví, avšak on se milostí Boží stal zachráncem – doslova Spasitelem – Egypta a celého světa. Když se dal poznat svým bratřím, zalekli se a byli zhrozeni a čekali spravedlivý trest. On však místo toho, k nim mile promluvil: „Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta. A nyní se netrapte a nesužujte, že jste mě sem prodali, neboť Bůh mě sem poslal před vámi, abyste zůstali naživu. Proto mě Bůh poslal před vámi, aby váš rod zachoval na zemi a aby ho mimořádným zásahem zachoval při životě. A takto ne vy jste mě sem poslali, ale Bůh. On mě učinil faraónovým poradcem, pánem nad celým jeho domem a vladařem nad celou egyptskou zemí. Pospěšte si a jděte k mému otci a řekněte mu: Toto vzkazuje tvůj syn Josef: „přijď za mnou bezodkladně“. Vy jste sice snovali proti mě zlo, ale Bůh to obrátil na dobro, aby uskutečnil to, co je dnes, aby zachránil život mnohým lidem. Už se nebojte! Já se o vás postarám i o vaše děti!”
Tedy stručně řečeno: „Vy jste mysleli na zlé, ale Bůh to zařídil na dobro.“ Toto je síla a čistota Božích myšlenek. A toto se děje i s Křížem. Bůh, největší zločin, kterým je Ukřižování Bohočlověka, převrátil na dobro. Promyslel ho ve svém srdci. Promyslel ho společně se svým Synem. V Janově Evangeliu, jsou zaznamenány tyto Ježíšova slova: „Otec mě proto miluje, že já dávám svůj život, a zase si ho vezmu. Nikdo mi ho nebere, já jej dávám sám od sebe. Mám moc dát ho a mám moc, zase si ho vzít. Takový příkaz jsem dostal od mého Otce.” (Jn 10,17-18)
Pán Ježíš tím, že se vydává dobrovolně do našich rukou, dává jiný smysl události Kříže. Z násilného skutku dělá oběť a eucharistii, ve které všechno dopředu přijímá s vděčností, vůči Bohu Otci. Tím, že je poslušný až na smrt, osvobozuje nás z kletby naší neposlušnosti, která plodí smrt. Jen z takto přijatého kříže, se může zrodit Spása. Prostřednictvím Ježíše, se na celé lidstvo rozlévá Duch Svatý. Skrze jeho krev, můžeme doufat v milost odpuštění hříchů. Kříž se takto stává zjevením Boží bolesti nad člověkem, ale zároveň zjevením nesmírné Boží dobroty a moci. Bůh všemu dává jiný smysl. Sv. Petr ve Skutcích apoštolských, mluví o Ježíši: „On, kudy chodil, dobře konal a uzdravoval všechny posedlé ďáblem, neboť Bůh byl s ním. Avšak přibili ho na dřevo a zabili. Bůh ho však třetí den vzkřísil“. Kristovo Vzkříšení je především aktem nesmírné něhy, se kterou Bůh Otec, mocí Ducha Svatého, svým Všemohoucím Slovem budí Ježíše, Syna člověka.
Kristovo Vzkříšení je předzvěst radikální obnovy všech věcí. Bůh stírá nejen náš hřích, ale i naši vinu. Lidskému zločinu, najednou chybí „corpus delicti“. Kříž i hrob jsou bez důkazu. Nikdo není mrtev. Při vyšetřování zločinu se zjistilo, že mrtvý neexistuje. Jestliže jsme jednou svůj hřích vyznali, Bůh nechce, abychom k němu přistupovali s pocitem viny, Bůh chce spasit všechny lidi.
Evangelijní zpráva o Vzkříšení, obsahuje až zarážející podobnost výrazů a postojů s příběhem: „Josef a jeho bratři“ „Nelekejte se! Hledáte ukřižovaného Ježíše Nazaretského? Vstal z mrtvých. Není tu! Hle místo, kam ho uložili. Ale jděte a řekněte učedníkům a Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho uvidíte, jak vám řekl.“ Nacházíme zde výzvu k odvaze. Stejnou výzvu a zvěst máme nést dále a také skutečnost toho, který jde před námi, kvůli záchraně našich životů.
Pokud jsme si toto všechno uvědomili, můžeme společně se sv. Františkem zvolat: „Tomu, který pro nás tolik zla vytrpěl, a tolik dobra nám prokázal a ještě v budoucnosti prokáže, tomu ať každé stvoření, které je na nebi i na zemi, v moři i podsvětí, vzdává chválu, čest, slávu a dobrořečení, protože On je naše Síla a Statečnost, jedině On je dobrý, On sám je Nejvyšší, On sám je Všemohoucí, Podivuhodný, Proslavený a sám Svatý, hoden chvály a Požehnaný na věky věků.“ (Dopis všem věřícím)
O moci Vzkříšeného Pána, i v naší době, vypráví tento příběh: Stalo se to v Rusku za totality. Do vesnice přišel přednášet ateistický lektor a celá vesnice i se svým pravoslavným duchovním, musela povinně přijít na přednášku. Když lektor skončil, provokativně odevzdal slovo knězi, který se měl k jeho argumentům vyjádřit. Kněz se ujal slova a pomalu, ale důrazně prohlásil: „Christos voskres!“ Na což všichni přítomní sborově odpověděli: „Voistino voskres!“ Celá ateistická propaganda tak vyšla na zmar.
Naše víra nevisí ve vzduchoprázdnu. Kristus vstal z mrtvých. Také toto dnešní kázání zakončím tvrzením, kterého Pravdu, každý může ověřit ve svém vlastním srdci: „Kristus, vstal z mrtvých!“ A na toto zvolání všichni odpovězme: „Skutečně vstal!“ Amen.