Před nedávnem jsme měli svátek archandělů a dnes si připomínáme andělů strážných. Z toho můžeme pochopit, že i ve světě duchů, existuje určitá hierarchie. Dnes se tedy budu věnovat tématu: Hierarchie andělů. Proč je zapotřebí tato hierarchie? Můžeme to vyjádřit i takto: Andělé tvoří okolo Boha oblak milosrdenství a porozumění, protože hříšný člověk, neschopný poznat Pravdu, by při přímém kontaktu s Absolutnem, musel zahynout na úrovni mravní i intelektuální. Jednoduše by nesnesl pohled na Boha. Proto zde andělé stojí, jakoby ve funkci jakéhosi filtru, aby k člověku propustili jen tolik Božského světla, kolik je schopen, vzhledem na svoji momentální omezenost, unést.
Sv. Tomáš Akvinský říká, že Bůh vládne stvořeným skutečnostem tak, že nižší řídí vyššími. To stejné platí i v oblasti duchů. Obvykle je nazýváme anděly, i když v pravém slova smyslu jsou anděly jen ti, kteří slouží zvěstování. Řadíme sem všechny ty bytosti, které stojí v hierarchii mezi Bohem a člověkem. Duchové vládnou větší sílou, než hmotná tělesa. Jejich zdroj, je pro nás nepochopitelný. K tomu, aby mohli konat, nepotřebují tělo a jeho energii. Přesto, že vyšší intelektuální podstaty mají větší moc, stejně, ale dokonaleji umí přijmout Boží vůli a ji naplnit. Nižší intelektuální podstaty ji nepřijímají tak dokonale ani v oblasti poznání a ani v oblasti vůle. Na duchovní úrovni, stojí lidský intelekt nejníže. Vyšší duchové dosahují dokonalé poznání uvedeného řádu, bezprostředně od Boha: tato dokonalost je ovšem potřebná, aby ji mohli dosáhnout jiní, níže existující, skrze ně, tak jako učitel vždy inteligencí převyšuje žáka. Jinak by se žák od něho neměl co učit. Proto se mluví o nejvyšších andělech, že jsou anděly „prvního řádu” (prvního stupně) a „posvátní vládcové” a „nejsou posvěcováni skrze anděly, ale jsou do tohoto stupně povznášeni přímo Bohem.” Stvořená bytost, nemá žádný právní ani mravní nárok na to, aby Boha mohla poznat. Je to jen Boží Dobrota, která to umožňuje a chce.
Někteří duchové přece poznávají jasněji nežli druzí a ty nazýváme Serafíni, jakoby planoucí či hořící, protože jsou ohněm podněcujícím lásku anebo touhou po Bohu. Proto se říká, že jejich jméno označuje také jejich pohyblivost s ohledem na Boží příkazy, která je dychtivá a poddajná. A jejích cílem je přivedení nižších intelektů k Bohu, jako ke svému cíli.
Druzí andělé však dokonale poznávají Moudrost Boží Prozřetelnosti a ti se nazývají Cherubíni. Jejich jméno naznačuje plnost poznání. Sv. Dionýsos říká, že jejich jméno naznačuje, že „jsou rozjímaví v první činné síle Boží krásy.”
Třetí skupina andělů zvažuje a vykonává soudcovskou Boží moc a ti se nazývají Trůny. Trůnem se přece označuje soudní moc: „sedl si na trůn spravedlivý soudce”. Proto se o nich mluví, že jsou „Boží oporou a důvěrně vhodní ke všem Božím akcím.”
Uvedenému se nemá rozumět tak, jako by bylo něco jiné Boží dobrota, Boží moudrost a Boží soudy. Je to podobně, jako když se bílé světlo láme na hraně krystalu. Tak se Boží jednoduchost jeví nám. Tedy duchové, kteří mohou dokonale poznat pořádek prozřetelnosti, se stávají prostředníky mezi Bohem a lidmi, kteří nedokáží takto obecně poznat, ale chápou jen postupně, skrze částečné příčiny a stejně tak jsou prostředníky mezi Bohem a nižšími anděly. Je zapotřebí, aby existoval nějaký pořádek, také mezi těmito intelektuálními podstatami. Vždyť všeobecná Boží prozřetelnost, se rozděluje mezi mnohé vykonavatele. Toto se děje skrze další třídou andělů a to jsou Panstva. Páni mají přece přikazovat, co jiní mají konat. Proto Sv. Dionýsos říká, že termín Panování označuje: „nějakou vyvýšenost, povznesenost nad každou služebnost, vynikající nad každé podrobení”.
Další kategorií je třída Sil: podle sv. Dionýse, jejich název označuje „jakousi silnou mužnost ke všem činnostem podobným Bohu, nezanedbávajíc ze slabosti nijaké pohnutky podobné Bohu.” A tak se ukazuje, že základ všeobecné činnosti, patří této třídě andělů, např. do její působnosti patří pohyb nebeských těles, od kterého zase jako od všeobecných příčin vyplývají částečné účinky v přírodě. Mohli bychom tedy konstatovat, že za každým přírodním zákonem stojí nějaká Sila. To platí i o řízení zvířat, hmyzu, rostlin, počasí. Také podle sv. Gregora, právě tyto Sily působí i tam, kde se děje zázrak, který stojí jakoby v rozporu s přírodními zákony, anebo je způsoben úžasnou aktivizací přírodních zákonů. Jim tedy přísluší vykonávání Božích děl, které povstávají jakoby proti přírodním zákonům, a proto jsou nejvznešenější v Božích službách: skrze ně častěji povstávají Boží znamení, přednostně vykonávají Boží vůli v tomto našem hmotném světě.
Další skupinou andělů jsou Mocnosti, které mají poslání, zadržovat všechny ty účinky, které by mohli narušit všeobecný pořádek prozřetelnosti. Podle sv. Gregora, právě tato andělská třída má poslání, „krotit opačné mocnosti.”
Další skupinou andělů jsou ti, kteří mají na starosti naše lidské záležitosti. Oni přijímají a poznávají Boží prozřetelnost v částečných záležitostech a to se především týká našich lidských záležitostí. Proto o nich mluví sv. Dionýsos, že „tato třída andělů řídí lidské společenské zřízení a vůbec lidské záležitosti. Mezi nimi existuje třída Knížat, kteří podobně jako vlády tohoto světa, mají na starosti celé obce, města a národy. Tak se dozvídáme, že Michael je knížetem Židovského národa. Podobně se ve Fatimě zjevil Anděl Portugalska. V pravomoci této třídy je založení království a států a změny vlád od národa k národu. Stejně tak oni vedou, pokud se jimi nechají vést, politiky, poučují o tom, jak vládnout. Je to třída, kterou bychom měli zvláště v naší rozbouřené politické situaci, vzývat a prosit o pomoc, aby nám vládli ti, kteří se řídí Božími zákony.
Pokud se nejedná o národní anebo obecné lidské dobro, ale o dobro jednotlivce, které ale má sloužit celku, např. kněžský nebo biskupský úřad, ochrana víry a mravů, pak toto je náplní práce Archandělů. O nich říká sv. Gregor, že „zvěstují nejvznešeněji”, jako např. archanděl Gabriel, zvěstoval Panně Marii Vtělení Slova, kterému mají všichni uvěřit.
Když se však jedná o osobní lidské dobro, anebo o dobro jednotlivce, toto pak má na starosti třída Andělů strážných, o nichž sv. Gregor uvádí, že „zvěstují nejníže”. Poučují o těch nejzákladnějších věcech individuálního lidského života. Proto jsou nazýváni také „strážci lidu”, podle výroku Žalmu: „Andělům svým přikázal, aby tě ochraňovali na všech tvých cestách.” Sv. Dionýs říká, že Archandělé jsou prostředníky mezi Knížaty a Anděly, při čemž mají něco společné z obou dvou těchto tříd. S Knížectvími mají společné to, že mohou poskytovat informace nižším andělům a s anděly to, že se mohou přibližovat k lidem a zvěstovat jim. Základní úkol andělů je zvěstování, odborně bychom mohli říci, vzdělávání člověka, informování člověka. Zjevovat Boží Slovo, připravovat cestu ke Zjevení Slova v plnosti.
Možná jsme si zvykli na svět samozřejmosti a zapomněli jsme, že nic není samozřejmé, za vším především stojí sama Boží moc a síla, ale ta se realizuje prostřednictvím andělů a lidí. Kdo organizuje vznik nových tělesných forem? Víme, že člověk má uloženou informaci o svém rozvoji v genech, ale kdo vlastně čte a uskutečňuje tuto informaci. Genetická abeceda je skutečná abeceda, ale jak tato abeceda sama sebe nepřečte a neuskuteční.
V celé hierarchii andělů je však společné to, že všichni nižší působí silou, kterou čerpají od vyšších: proto např. platí, že všechno to, co patří k řádu Serafínů, vykonávají všichni nižší jejich silou. Např. i náš sv. František z Assisi, je nazýván Serafínský, neboť hořel láskou k Boku, šel cestou srdce. Známe však i svaté, kteří šli cestou poznání. Sv. Dominik, sv. Tomáš Akvinský, sv. Ignác a toto je spíš cherubínská cesta k Bohu. Někdo přichází k Boku tím, že se snaží prosadit právo a pořádek na zemi a to je cesta trůnů a knížectví. Někdo pracuje na uzdravení člověka a přírody a to je cesta Síly.
Andělé nemohou být přímou příčinou našeho rozhodování a chtění. Nemůžeme si myslet, že duše vesmíru, o které byl Aristoteles přesvědčen, anebo nějaké jiné stvoření, nám může přímo vtisknout chtění anebo být příčinou našeho rozhodování. Andělé nám mohou ukázat dobro a naše vůle se zabývá poznáním dobra. Svět je plný Boží moudrosti ve všem, co nás obklopuje.
Víme, že už na počátku, nastalo třídění andělů s ohledem na Bohočlověka Ježíše Krista. I peklo má svoji hierarchii, ve které jsou zneužívány všechny ty síly a schopnosti, kterými je Bůh při stvoření obdaroval, proti člověku. Je možné, že v pekle existuje obrácená hierarchie, podle toho, ze které andělské třídy vypadl ten který anděl. Protože existují různé druhy ďáblovství a působí v nejrůznějších oblastech. Podobně, jak se andělé snaží o to, aby se všude projevilo Boží království, tak tito pracují na rozvrácení Božího díla, čímž škodí především sami sobě, ale ubližují i ostatnímu stvoření.
Možná ještě jeden evangelijní postřeh k andělské hierarchii. Možná je to s hierarchií úplně naopak, než ji chápeme a vidíme v tomto světě. Čím je který duch blíž k Bohu, tím je pokornější a ochotnější sloužit tak, jako Kristus, Vtělené Boží Slovo.
* * *
Starý zákon měl představu o jakési „hierarchii“ na cestě k Bohu. Poznal vícero andělských tříd. Mezi nimi, cherubíni podepírají Boží trůn, táhnou jeho vůz a hlídají vstup do ráje. Serafíni opěvují Boží slávu. Celé nebeské vojsko zvelebuje tak slávu Boha, že mu je k dispozici při řízení světa a při vykonávání jeho příkazů a tvoří pouto mezi nebem a zemí. Starý zákon říká o vícero funkcích andělů: Bdí nad lidmi, přednášejí Bohu jejich modlitby, starají se o osudy národů, prorokům vysvětlují smysl jejich vize. Nový zákon vypočítává tyto andělské třídy: archandělé, cherubové, trůny, panstva, knížectví, mocnosti a síly. O všech platí však to, že jsou podřízeni Ježíši.
Nejvýstižnější definice andělů, nacházíme v listu sv. Pavla Hebrejským 1,14: „Andělé jsou služební duchové, posláni sloužit těm, co mají zdědit spásu.” Toto je jejich smysl a poslání, sloužit a pomáhat lidem na cestě k Bohu. Zde někde nastalo i jejich rozdělení, protože někteří se vzepřeli záměru „pomoci člověku, na cestě k Bohu“. Člověk má totiž zvláštní určení, aby byl obrazem Božím. Aby v hmotném světě představoval Boha, aby se skrze náš život, mohl Bůh zjevit. Nejdokonalejším naplněním tohoto záměru se stává Ježíš, jako pravý člověk, ale současně pravý Bůh.
Andělé, které Bůh vytvořil, byli krásní a plni vznešenosti a na rozdíl od lidí, byli vytvořeni v dokonalosti své přirozenosti a bylo jim vlito poznání. Ale nebyl jim dán čas, jako možnost růstu. Jedině člověk může růst a může dosáhnout Boha, je Božím dítětem, roste do podoby Boha. Z toho povstala ze strany těchto vznešených bytostí, žárlivost na člověka. Písmo Svaté tvrdí, že Satan nenávidí lidi od počátku. Vzepřel se původnímu Božímu plánu s tím, aby přinášel lidem světlo poznání. Naopak zvrátil své poslání a prvním lidem zatemnil jméno Boží, poznání Boha. Vědomě začal kazit původní Boží záměr, se stvořeným světem. Proto potřebujeme na této velmi namáhavé cestě k poznání Boha, mimořádnou pomoc, které představují naši andělé strážní. Važme si je. Oni nám slouží, i když svojí dokonalostí nás převyšují. Andělé a i my lidé, jen tehdy máme cenu v Božích očích, když plníme Boží vůli. Každý jiný způsob existence, nepřináší žádnou úrodu. Pokora je to, co nás uschopňuje naslouchat Bohu a sloužit slabším. Andělé strážní, i když jsou dokonalejší nežli my, plní s láskou svoji službu. Následujme je v tom.