„Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožné musíte žít vy, kteří dychtivé očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. (Očekávejte a urychlujte příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou V žáru).“ Křesťané jsou v tomto verši charakterizování jako ti, kteří toužebné očekávají den Páně. Jak je to s námi? Očekáváme Boží den a toužíme po něm, nebo se bojíme příchodu Božího království a ten den nám nahání hrůzu. Na jedné straně je to den smrti hříšného světa, ale na druhé den, který můžeme toužebně očekávat, neboť:
„Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost. (Ale my čekáme – jak On to slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost).“ Kvůli tomuto se můžeme těšit a proto můžeme s touhou očekávat onen den. Pán Ježíš nám slibuje Nové nebe a Novou zem. Starý svět se pomine kvůli hříchu. Hřích světa roste každým novým pokolením. Svět spěje ke zkáze a to nejen po morální stránce, ale i ekologické, pro celkovou narušenost. Hynou celé živočišné druhy, mizí rostliny, šíří se poušť. Četl jsem v novinách, jak vědci z obavami zjišťují, že se některé složky antikoncepčních pilulek dostávají do vody a způsobují neplodnost u ryb. A skrze ryby se dostávají k jiným živočichům a skrze ně i k nám všem. Lidé odmítají svou plodnost a ostatní příroda je, i když neúmyslně, následuje. Na mnoha místech světa je situace taková, že je větší úbytek než přírůstek obyvatel.
Jakým způsobem máme očekávat nové nebe a novou zemi? Máme snad založit ruce a čekat? Nebo se oddávat zábavám a pití? Máme prožívat život jako jednu velkou diskotéku? Apoštol říká: „Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem. (Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, aby jste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji).“ Možná si řekneme: Vždyť tento list byl napsán před 2.000 lety a nic se nestalo. Není pravda, že se nic nestalo. V každém století přišlo něco, co bychom mohli nazvat Božím navštívením. A i když ještě nepřišel definitivní konec, máme to připočítat Boží trpělivosti s námi: „A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse (Shovívavost našeho Pána považujte za svou spásu).“
V souvislém čteni následuje verš, kde apoštol Petr říká o listech sv. Pavla: „jak vám napsal i náš milý bratr Pavel, podle moudrosti, která mu byla dána. Mluvil tak o tom ve všech svých listech. Některá místa jsou v nich těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení lidé je překrucují, jako i ostatní Písmo, k vlastní záhubě.“ Člověk potřebuje určité vzdělání k tomu, aby správné pochopil Písmo. Neučení lidé ho mohou špatně pochopit na vlastní záhubu. Písmo se samo nevykládá, ale je tu učitelský úřad církve.
„Ale vy, milovaní, protože to víte předem, střežte se, abyste nebyli oklamáni svodem těch neodpovědných lidí a neodpadlí od vlastního pevného základu. Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu bud’ sláva nyní a až do dne věčnosti. Amen. (Milovaní, víte to už napřed. Proto si dávejte pozor, abyste nepozbyli svou pevnost tím, že by jste se dali strhnout bludnými názory špatných lidí. Ať spíše rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu sláva nyní i až do dne věčnosti. Amen.),“ Nikdy nezapomínejme, že jsme milovaní bratři. Patříme mezi ty, kteří mají správné poznání a chráníme se bludů. Neboť i při neodborném zacházení s Písmem, mohou a opravdu vznikají mnohé bludy. Jsme pozváni k tomu, abychom rostli v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu sláva nyní i navěky. Amen. Vše začínejme ve jménu Otce i Syna Ducha Svatého, a také končeme na Slávu Trojjediného Boha.