8. středa, cyklus II. – (1Pt 1,18-25)

„Víte přece, že jste ze svého prázdného (marného) způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými věcmi pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista, bezúhonného a neposkvrněného Beránka.“ V této pasáži svého listu nám sv. Peter odhaluje, že v podstatě existují dvě formy lidské existence na tomto světě: „prázdny (marný) způsob života“ a „vykoupený život“. Marný způsob života je to, co dědíme po svých předcích po stránce biologické i kulturní. Jsme dědici existence, která ústí do rozpadu a smrti. Žijeme ve vědomí smrti. Podnikáme, množíme se, budujeme a nechceme na to moc myslet. Nechceme myslet, že naše tělo, do kterého jsme tolik investovali, se ráz rozpadne na prach, že naše, možná i hezké a radostné vztahy, se změní na smutek z odloučení. Toto je marný způsob života. Kdyby nás Ježíš nevykoupil z tohoto nesmyslného kruhu, který vede z nicoty do nicoty, nedokázali bychom si ctít ani svých rodičů, protože nás uvedli do nesmyslné existence. Ale apoštol nám přizvukuje, že jsme z této formy existence byli vykoupeni a to ne pomíjivým stříbrem a zlatem. Stříbro a zlato rozhodují v tomto světě. Lidé říkají, že za zlato si můžeš koupit všechno, všechno, kromě smyslu bytí.

Byli jsme vykoupeni drahou krví Krista. Svou hodnotu a smysl začínáme chápat, když si uvědomíme cenu, kterou nám dává Bůh. Není to naše „přirozená hodnota“, protože po přirozené stránce by se naše cena možná dala vyčíslit v korunách a pravděpodobné by to nebylo až tak moc. Dokonce z hlediska stvoření z ničeho, můžeme uvažovat i o nulové ceně, protože v základu je nic. Cena, kterou mi dává Bůh, nevyplývá ze mé samotného, ale vyplývá z Něho, z jeho Srdce. Je to cena lásky jakou mě Bůh miluje. T tuto mou cenu zjevil lidský pochopitelným způsobem, vylitím své krve. Bůh nás miluje, až po „sebe – žertvu“. Bůh se zjevuje v celém Ježíšově životě a v nejvyšší míře na Kříži. Na toto mysleme, i když přicházíme čerpat z pramenů odpuštění ve svátosti smíření, neboť tato milost se zrodila z Kristovy krve. I když mě Bůh stvořil z ničeho, mám cenu nesmírného Božího zázraku a jeho vůle.

„On byl ovšem k tomu vyhlédnout už před stvořením světa, ale pro nás se objevil teď na konci časů.“ Jako člověk patří Ježíš mezi Božích vyvolených, také jeho matka a také celý Izrael. Náš Bůh má opravdu své vyvolené. Můžeme mluvit o jakési Boží protekci. Bůh určité lidi zve blíže, připouští je na své Božské srdce. Je to pozvání k lásce, ale současně i k utrpení. Boží vyvolení zakoušejí mnohem větší míru utrpení, než ostatní.

„Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat.“ Skrze Ježíše věříme v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. Největší důkaz existence Boží a Boží lásky vůči lidem, je Vzkříšení Ježíše. To je Boží výkřik do nespravedlnosti světa. Je to Zjevení Boží spravedlnosti v čase. Je to důkaz, že Bůh vidí a nemlčí. Vzkříšení a oslavení Ježíše je důvodem naší víry a naděje.

„Očistili jste se poslušností vůči pravdě, abyste byli schopní nestrojené bratrské lásky. Mějte se proto se proto navzájem rádi upřímně a vroucně.“ Poslušnost Pravdě očišťuje duši. Co je Pravda? Ježíš je Pravda. Boží Slovo je Pravda. Poslušnost Božímu Slovu je Láska. Láska nespočívá především v nestálých citech, ale v lidské vůli poslušné Bohu. Následování Ježíše vede k vnitřní čistotě. On sám říká: „Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.“

„Vždyť se vám dostalo nového života, a to ne plodivou silou pomíjející, ale nepomíjející, živým a neproměnným Božím Slovem. Neboť každý člověk je jako tráva a všechna jeho nádhera jako květ trávy. Tráva uschne a květ opadá, ale Slovo Páně trvá navěky – totiž Slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno.” Naše znovuzrození začíná v tom okamžiku, kdy se otevíráme Božímu Slovu, ať už přítomnému v Písmu sv., nebo ve svátostech církve. A to se děje vírou. Víra je schopnost duše otevřít se Božímu Slovu. Víra je otevření, ale láska je přijetí. Boží Slovo je živé a věčné. Prosme Pána o milost, abychom se dokázali vírou otevřít Bohu, skrze přijetí Ježíše Krista.