Dnes nám Církev klade na srdce, potřebu hlásat Boží Slovo. V závěru druhého čtení z listu sv. Pavla Timoteovi, slyšíme výzvu: „Hlásej Slovo!“ Když ho máme hlásat, musíme ho znát. Kdo dobře zná Boží Slovo, získává zvláštní duchovní dar. Po určitém čase umí rozlišit ve směsi různých hlasů, jenž k nám doléhají, hlas Boží. Získá smysl pro to, co je Boží a umí rozlišit lidské od Božího. Všechno, co potřebujeme ke Spáse, je obsaženo ve Slově Božím. Slovo Boží je Zjevením Boha v osobě a v životě Ježíše Krista, neboť Bůh je Život a zjevit se může jen jako Život. Kdo nepozná Boží Slovo, nepozná Krista, praví sv. Jeroným.
Podívejme se ale důkladněji, čemu nás učí sv. apoštol Pavel ve svém listu: „Drž se toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil“. Boží Slovo se máme učit tak, jak se učí děti ve škole nazpaměť úryvky básní. A na rozdíl od lidského slova, máme přijmout Boží Slovo s jistotou víry. Tedy ne jako lidské slovo, kde si vždy ponecháváme určitou rezervu pro možný omyl, ale s jistotou. A v tomto Slově máme vytrvat. Na adresu Timoteje, může Pavel říci: „Od dětství znáš Svatá písma.“ Kolikrát zjišťujeme, že ani křesťané, kteří pravidelně přistupují ke svátostem, neznají Písmo Svaté a ono je přece základem naší víry.
Sv. Timotej pocházel ze židovského prostředí. Pokusme se nyní podívat na typický židovský postoj k Psanému Božímu Slovu. Židé Boží Slovo, Boží zákon, označují slovem TORA. A takto se vyslovují o úctě k TOŘE: „Tora je naše Nejsvětější Svátost. Tora, to je pět knih Mojžíšových, krasopisně a bez chybičky napsaných rukou osvědčeného písaře v hebrejském jazyce a na bělostném pergamenu z hovězí kůže. Je to pás dlouhý mnoha loktů. Jeho oba dva konce jsou navinuty na dvou dřevěných válečcích, které nazýváme „Strom života“.“
Dříve, než budeme pokračovat ve čtení tohoto zajímavého dokumentu, chtěl bych vás upozornit na toto zvláštní označení: „Strom života“. Víte, že kniha Geneze, popisuje pád prarodičů, a mluví jmenovitě o dvou stromech v Ráji, Strom poznání Dobra a Zla a Strom Života. A i z této souvislosti lze pochopit, že Strom Života je Zjevené Boží Slovo, Boží zákon. Jíst ze Stromu poznání Dobra a Zla, tedy může znamenat, pohrdnutí Božím Zákonem, snahu vzít si život do svých vlastních rukou a žít jen podle své vlastní představy, čistě z vlastních sil a pro sebe. Jako kdybyste při nákupu automatické pračky řekli obchodníkovi, že nechcete návod. Určitě by vám v takovém případě odmítl dát záruční list. Spása je v znovu přijetí Božího Slova, které se v osobě Ježíše Krista, plně zjevilo.
A nyní se vraťme k Toře: „Pergamenový svitek je předmět drahocenný. A drahocenný bývá i sametový plášť, do kterého ho oblékáme. Je pěkně vyšívaný a vyzdoben šesticípým štítem Davidovým. Na vrcholky Stromu života klademe stříbrné korunky s rolničkami a na krček pláště zahaleného svitku, zavěšujeme stříbrnou ručičku s nataženým ukazováčkem a na prsa svitku, stříbrný štít. Svitky Tory, přechováváme v modlitebně ve svatostánku za nádhernou oponou. Když v průběhu bohoslužeb v sobotu a v průběhu svátků přenášíme knihu Synagogou, povstáváme před ní ze svých míst s větší úctou, nežli jiné národy, před svými králi. Dotýkáme se jejího roucha a líbáme ho. Kdyby, Pán Bůh nedopusť, nešťastnou náhodou Tora upadla na zem, postili bychom se sedm půstů, abychom očistili její pohanění. Když se stane svitek z nějakého důvodu nepoužitelný k přečtení, pochováme ho na hřbitově s náležitými poctami. Bůh se vtělil do Tory a jejich svatých písem a tak se nám odevzdal. Dříve než byl svět, byla TORA, tajemný Boží Zákon. Bůh, Tora a Izrael, je to samé a jedno.“
Toto je typický židovský postoj k Božímu Slovu. My ho s vírou můžeme doplnit, že toto Slovo se nevtělilo jen do Svatých písem, ale se stalo i lidským tělem a přebývalo mezi námi. Vyjádřilo se skrze člověka, Ježíše Krista. Nacházíme tu i odvážné tvrzení, že Bůh, jeho Slovo a jeho lid, je to samé. I zde můžeme potvrdit, že jsme Tajemným tělem Kristovým, když přijímáme Slovo a když ho žijeme.
Jako my uchováváme svátost Oltářní ve Svatostánku, tak věřící Židé uchovávají ve své Synagoze Boží Slovo. A tak, jako je Kristus přítomen uprostřed nás v Eucharistii, stejně tak je přítomen i v Psaném Božím Slově.
O Božím Slově sv. Pavel dále říká: „Svatá písma tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v Krista Ježíše“ (Ony tě mohou naučit moudrosti, abys vírou v Krista Ježíše, dosáhl spásy; Ony ti mohou dát moudrost ke Spáse, a to vírou v Krista Ježíše.) Pravá moudrost přichází, jako ovoce poznání Božího Slova. Pravá moudrost nás učí, jak dosáhnout vírou v Krista Spásu. Naše Spása závisí od víry v Krista, a ne od toho, zda se pomodlíme to anebo ono. Víra, to je osobní vztah ke Kristu. Věřit, to znamená důvěřovat osobě Ježíše Krista. Věřit, že On je Spasitel a Pán.
„Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo. (Celé Písmo, je Bohem vnuknuté a užitečné ke slyšení, usvědčování, k nápravě a výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a připraven ke každému dobrému dílu).“ K čemu všemu se hodí Písmo Svaté? K poučování, usvědčování, k nápravě a výchově ke spravedlnosti. Každá Kniha Písma, je Bohem vnuknutá. Z toho vyplývá, že při čtení těchto knih, na nás působí Duch Svatý.
Sv. František praví: „Protože ten, kdo je z Boha, naslouchá Božímu Slovu, proto máme i my, kteří jsme zvláštním způsobem ustanoveni k Boží službě, nejen naslouchat a konat, co Bůh říká, ale také opatrovat nádoby a ostatní předměty, používané při Bohoslužbě, jež obsahují jeho Slovo. Skrze Boží Slovo, do nás hluboko proniká Vznešenost našeho Stvořitele. Proto napomínám všechny své bratry a povzbuzuji je v Kristu, aby, když najdou kdekoli napsáno Boží Slovo, zacházeli s ním co nejuctivěji, a pokud to záleží od nich, sbírali je a ukládali, pokud je najdou na nedůstojných místech anebo někde pohozené a tak v nich ctili Pána, který je vyslovil. Mnoho věcí se totiž posvěcuje Božím Slovem, a mocí Slov Kristových se děje i proměnění na oltáři (uskutečňuje i Svátost Oltářní).”
Sv. Pavel na závěr tohoto úryvku, doslova zapřísahá Timotee, ale skrze něho i nás. „Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, (zapřísahám) při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí náuky.“ Toto slovo není jen pro mě, ale pro nás pro všechny. Proto se nad tím dobře zamysleme, co s tím uděláme.