V dnešním evangeliu Pán Ježíš klade apoštolům dvě otázky. První otázka: „Za koho mě pokládají lidé?“ Možná by současný moderní apoštol udělal statistický průzkum a podal Ježíšovi tabulku, kde by bylo jasně uvedeno: Za Jana Křtitele 30% dotázaných, za Eliáše 60% dotázaných, za jednoho z dávných proroků 7%, dodatek by zněl 3% dotázaných nemají jasný. Odpověď na tuto otázku je pro pastoraci důležitá, neboť na ní závisí, jakým způsobem je třeba lidi oslovit. Ale mnohem důležitější je druhá otázka: „A za koho mě pokládáte vy?“ Tuto otázku může ještě Ježíš zúžit: „A za koho mě pokládáš ty? Co pro tebe znamenám?“
Mohu odpovědět tak jako Petr: „Ty jsi Kristus!“? Co znamenalo slovo Kristus pro Židy a současníky Ježíše. Kristus, to je řecký překlad hebrejského Mašiách (čeština užívá výraz Mesiáš). Význam slova je Pomazán, což je titul krále, kněze i proroka, protože tito všichni bývali do své funkce uvedeni pomazáním posvátným olejem. Avšak za tímto slovem se skrývá i jiný smysl. Mesiáš je očekáván od věků. Je to ten, skrze něhož bude svět znovu uveden do pořádku. Je opravdu Kristus Mesiášem?
Ráz jsem si povídal s jedním židovským přítelem a položil jsem mu otázku: „Proč nepřijímá Krista jako Mesiáše?“ On mi odpověděl zdánlivě naprosto logicky: „Když přijde Mesiáš, musí to být ve světě vidět, musí se cosi ve světě změnit?“ Má to svoji logiku. Pak jsem se zeptal, jestli už přemýšlel nad tím, co se dělo s apoštoly na Letnice? Jak Duch Svatý změnil jejich bytí. On se zamyslel, ale vzápětí mi odpověděl: „Ale to je pak na světě velmi málo skutečných křesťanů.“ Mohu nyní tuto jeho výtku postavit ke svému životu. Je vidět v mém životě, že je Kristus řešením mých problémů?
Mesiáš, Spasiteli, co všechno máme spojené s tímto pojmem? Především většina lidí si myslí, že spasit člověka znamená hlavně odstranit jeho utrpení, jeho nemoci, jeho sociální bídu, hlad nezaměstnanost, války. Dalo by se to brzy zjednodušit tím, že když přijde Mesiáš, první co udělá, odstraní utrpení člověka. Přesně takto smýšleli i apoštolové. Ježíš je poučuje: „Syn člověka musí mnoho trpět, musí být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, musí být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.“ Kdo je ten tajemný Syn člověka? Především je to sám Ježíš. Ale syn člověka jsem i já i ty i každý člověk. I my máme před sebou perspektivu utrpení. Jak se zlato v ohni zkouší, tak v utrpení duše. Smyslem všeho trápení Syna člověka je osvobození zpod moci hříchu a vítězství nad smrtí.
Slyšeli jsme výčitku Pána Ježíše na adresu apoštola Petra: „Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“ Co špatného řekl apoštol Petr? Chtěl snad něco špatného? Vždyť chtěl jen dobro. Dobro pro Ježíše a tak trochu i pro sebe, protože on se rozhodl angažovat se za Ježíšovu věc a Ježíš nyní mluví o utrpení: „Pane, to se ti nesmí stát! Bojím se i o sebe, aby se to i mně spolu s tebou nestalo.“
Položme si otázku, vidím něco špatného na tom, co řekl Petr Ježíšovi? Pokud ne, tak si položme další otázku: „Neřekl by mi dnes Ježíš totéž jako Petrovi? Netýká se ta jeho výtka tak trošku i mě? Mám smysl proto co je Boží, nebo mi stále jde jen o mé pohodlí, o mé pozemské blaho? Jsem alespoň trošku ochoten trpět pro dobro a pro spravedlnost? Tak rozdílné je naše myšlení od Boží lásky, že si to vůbec ani neuvědomujeme. Nám to připadá dobré. Ježíš nás vyzývá, abychom zapřeli sami sebe a následovali jeho. Pokud se na věci přestaneme dívat přes svůj egoismus, začneme lépe vidět a porozumíme Bohu a jeho plánu Spásy.
Možná tak jako Petr, i my kritizujeme Boží počínání. Nelíbí se nám to: „Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On se však obrátil, pohleděl na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“ Utrpení to je věc Boží. Utrpení je způsob boje Dobra se zlem. Láska trpí, je trpělivá. I nám všem chybí smysl pro věci Boží.
Vyprošujme si v této mši svaté smysl pro věci Boží. Ve mši svaté se znovu a znovu opakuje oběť Kristova Těla. Právě oběť je způsob Lásky, jak přemoci utrpěné zlo. Čerpejme sílu ze Spasitelova Těla, vyprošujme si Božího Ducha, abychom zvítězili nad světem.