Dnešní evangelium bychom mohli nazvat jasnou řečí. Na žádném místě Písma neříká Ježíš tak jasně, kdo je. Upozorňuje nevěřících, že On je Spásou světa. Jeho odchod bude pro ně znamenat smrt v hříchu. „Já odcházím. Budete mě hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete.“ (Jan 8,21) „Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já z tohoto světa nejsem. Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Ano, jestliže neuvěříte, že jsem to já (že Já Jsem), zemřete ve svých hříších.“
Na více místech Janova evangelia nacházíme pro nás podivně znějící věty: „Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že jsem to já (že Já Jsem)” (Jan 8,28). „Jestliže neuvěříte, že Já Jsem, zemřete ve svých hříších” (Jan 8,24 ). Při čtení Pašijí, přicházíme k situaci, kdy přicházejí vojáci aby zajali Ježíše. Ježíš se jich ptá: „Koho hledáte?” Odpovídají mu: „Ježíše Nazaretského!” „Já Jsem“ odpovídá Ježíš. Oni couvli a padli na zem“ (Jan 18,4-6). Proč couvli a padli na zem? Protože vyslovil své Božské jméno: „Já jsem“. Jde o totéž jméno, které Bůh zjevil Mojžíšovi z hořícího keře. Bylo složené ze čtyř písmen, které se nazývaly „Tetragramm“. (JHVH). Židé z úcty k Božímu menu nahrazovaly toto slovo výrazem „Adonaj“, to znamená „Pán“. Jazyk, kterým se mluvilo v době Pána Ježíše v Palestině, z úcty k Božímu menu tuto gramatickou vazbu nepoužíval. Vyjadřovaly se podobně, jako např. Rusové: „Já čelovek.“ Tím, že Ježíš tuto vazbu používá, veřejně vyznává své Božství. Nakonec to můžeme vidět v pokračování textu.
„Zeptali se ho: „Kdo (tedy) jsi?“ Ježíš jim odpověděl: „Stále vám to říkám. Měl bych o vás hodně co mluvit a co soudit; ale ten, který mě poslal, je pravdivý, a já mluvím k světu to, co jsem slyšel od něho.“ Nepochopili, že k nim mluvil o Otci. Ježíš jim řekl: „Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že Já Jsem a že sám ze sebe nic nekonám, ale tak mluvím, jak mě naučil Otec.“ Zajímavým způsobem se naplnilo i toto proroctví Pána Ježíše. Někdo se pokusil znovu přeložit nadpis, který visel nad Ježíšovou hlavou na kříži: „Ježíš Nazaretský, král židovský“, do hebrejštiny. S překvapením zjistili, když to napsal: „Ješua Ho nazare Vau Hebreos”, že se tu objevil ve větě Tetragram, tedy čtyři písmena Božího jména. Možná i toho se týkal protest, který Velekněží vyjádřili vůči tomuto nadpisu.
Víru v Ježíšovo božství zdědila církev od apoštolů, tato víra posvětila její začátky, utvářela její bohopoctu, a dokonce i její umění. Sv. Justin tuto pravdu vyjadřuje ve své apologii: „Židé se tehdy domnívali, že k Mojžíšovi mluvil Otec Všehorníra a zatím to k němu mluvil Boží Syn, který je nazýván andělem a vyslancem Božím. Proto je právem pokáral prorocký Duch i samotný Kristus, že nepoznali Otce ani Syna. O Synovi říkají, že je to Otec, a tím dokazují, že neznají ani Otce, ani nevědí, že Otec Všehomíra má Syna. Syn je Boží Slovo, Boží prvorozený a proto také Bůh. Kdysi se v podobě ohně či nehmotné bytosti zjevil Mojžíšovi a ostatním prorokům. Nyní v době vaší vlády, jak jsme již řekli, se z vůle Otce, skrze Pannu stal člověkem, aby spasil ty, kdo v něho věří, trpěl pohrdání a soužení, aby svou smrtí a zmrtvýchvstáním přemohl smrt.“
Chateaubriand, francouzský spisovatel, zaznamenal tuto událost z misí mezi indiány Jižní Ameriky: Misionář postavil dřevěný kříž. Pak z dálky pozoroval, jak na tento kříž budou reagovat domorodci. Ti se pomalu přibližovaly, aby si ohlédli to zajímavé dřevo. Pak odešli, ale znovu se vrátili ke kříži, který je přitahoval jako magnet. Tehdy k ním přišel misionář a zvěstoval jim Krista, který zemřel za všechny lidi, tedy i za ně. Vyzval je, aby zanechali pohanské zvyky, krveprolití, nečistotu, krádeže … Jeho mise měla úspěch. Pokřtěný kmen začal nový život. Křesťanský život. Takto vznikl křesťanský stát Paraguay. Jak hluboko prosákl duch křesťanství jejich život, o tom vydal svědectví místní biskup v listu králi Filipovi V.: „Mezi mnoha pokřtěnými indiány, kteří se kdysi oddávali nemravnostem, je nyní takový duch mravnosti, že myslím, nespáchali ani jeden smrtelný hřích.”
Víra mění život člověka. Víra vyhání hřích a dává vzrůst ctnostem a svatosti. Ježíš Kristus nám dnes říká: „Jestliže neuvěříte, že Já Jsem, zemřete ve svých hříších.“ Pro ty, kteří věří, zaznívají jiná slova: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu tak nebylo, byl bych vám řekl, že vám jdu připravit místo ?! Když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte.“ (Jan 14,1-4)