Včerejší evangelium končilo snahou ukamenovat Pána Ježíše. Dnešní pokračuje výčitkou: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“ Oni mu odpověděli: „Pro dobrý skutek tě nechceme kamenovat, ale pro rouhání: ty jsi jen člověk a děláš ze sebe Boha.“ Jejích uvažování má chybu, proto se Pán Ježíš odvolává na skutky, které mu dovolil Otec provést. Skutky, které On konal, se totiž vymykají z běžného rámce dobrých skutků. Jsou to dobré skutky, ale ne čistě lidské. Člověk sám od sebe nemůže takové skutky konat. Uzdravit to množství beznadějně nemocných, osvobodit mnoha posedlých, otevřít oči slepým od narození, a nakonec vzkřísit z mrtvých, dokonce čtyři dni mrtvého Lazara, z ničeho stvořit chléb. To všechno jsou skutečnosti, které člověk bez Boha nemůže udělat. I židé poznali tzv. Mesiánské zázraky, o kterých se věřilo, že je může vykonat jenom Mesiáš. Mezi také skutky patřilo uzdravení malomocného, vyhnání démona z hluchoněmého, uzdravení slepého od narození, anebo vzkříšení čtyři dni mrtvého. Výtku ze strany Židů by bylo třeba poopravit: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, proto, že ačkoliv si člověk, konáš jako Bůh!“ Cítíme, že výčitka ztrácí své opodstatnění.
„Nekonám li skutky svého Otce, nevěřte mi. Jestliže však je konám a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a konečně pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ Víra v Ježíše se v nás může zapálit i z uvažování nad jeho skutky. Jeho slova se nám mohou zdát rouháním, pokud nevěříme, že On je opravdu Syn Boží. Ale jeho skutky jsou dobré a daleko převyšují možnosti člověka. Jeho skutky poukazují na jeho spojení s Bohem. Člověku by takové dobré skutky ani jen nepřišli na rozum. A přece tím, že Ježíš obhajuje své božství, brání a zjevuje možnou velikost člověka. Člověk je slabý, když je sám, ale člověk je obor, když se sjednocuje s Bohem, skrze jeho Slovo.
„Ve vašem Zákoně je přece psáno: „Já jsem řekl: jste Bohové.“ Jestliže nazval bohy ty, kterým se dostalo Božího slova – a Písmo nemůže být zrušeno – můžete vy říkat o tom, kterého Otec posvětil a poslal na svět, že se rouhá, protože jsem řekl: Jsem Syn Boží“? Výrok, na který se Ježíš odvolává, se nachází v 82 žalmu v 6 verši: „Řekl jsem: „Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího!“ Tento žalm popisuje shromáždění soudců Izraele, kteří jsou kvůli svému poznání Božího Slova zařazeni do kategorie bohů, ale protože nejednají podle svého poznání, mají zahynout jako obyčejní lidé. Tento žalm nám odhaluje lidskou velikost. Člověk žijící Slovo se stává božím Zjevením, božím obrazem.
Z Ježíšova výroku můžeme doslova vycítit jeho svaté rozhorlení, které pramení z toho, že On při vší své pokoře a tichosti srdce, nemůže popřít sám sebe, své Božství, neboť pokora je pravda. Když každý, kdo zachovává Boží Slovo, může být přijat do rodiny Božích synů, o co víc tento titul patří tomu, kterého Otec posvětil a poslal na svět. Ježíš a Boží Slovo, kterým povstal svět, je to jisté. „ Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí.“ (Jan 1,1-3) „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ (Jan 1,14)
„Znovu by se ho rádi zmocnili, ale on jím unikl (se jim vymkl z rukou).“ Ježíš je Bůh, který se vymkl z rukou lidí a tím naznačil, že Bůh je absolutním Pánem světa. Nikdy bychom s ním nemohli udělat, to co se stalo na Kříži, kdyby to On sám nedovolil a neproměnil na dobro: „Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout.“ (Jan 10,17-18) Odchází za Jordán, na místo kde Jan křtil, aby i tímto způsobem upozornil na další věrohodné znamení, kterým bylo pro Židy svědectví Jana Křtitele. Mnozí si říkali: „Jan sice neudělal žádné znamení, ale všechno, co Ján řekl o něm, bylo pravda.“ A mnozí tam uvěřili v něho. Ježíš ve své dobrotivosti dělá vše proto, abychom uvěřili a skrze víru v něho přijali Život.