1. čtvrtek – (Mk 1,40–45)

V dnešním evangeliu vidíme, jak se Pán Ježíš setkává s člověkem, který již ztratil veškerou naději v lékařskou pomoc. Možná měl za sebou dlouhou historii nákladné léčby u různých lékařů, dokud nebyla zcela jasná jeho diagnóza. Potom bylo nařízení Mojžíšova zákona nekompromisní: „Jako nečistý musí bydlet sám, musí pobývat mimo tábor.“

Evangelista Marek říká: „K Ježíšovi přišel jeden malomocný a na kolenou ho prosil.“ Podle toho, že se tento příběh objevuje hned v první hlavě Markova evangelia, můžeme usuzovat, že to bylo kdesi na počátku Ježíšova působení. Otázka je, kde se vzala taková důvěra u tohoto malomocného. Něco výjimečného muselo vyzařovat z Ježíšovy osobnosti. Všichni, kdo se s ním setkali a měli čisté srdce, uvědomili si Boží blízkost v něm. V bytosti Ježíše Krista, Pravého Boha ale současně skutečného člověka, se ukazují nedozírné možnosti lidské přirozenosti sjednocené se Slovem Božím. Zjevuje se také to, co skrze takového božího člověka vstupuje do světa: Život, Uzdravení ba dokonce Vzkříšení.

Postoj „na kolenou“ ukazuje za koho malomocný považuje Ježíše. Také to ukazuje i důvěra s jakou prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ Věřit v Toho, kterého poslal Bůh, je základem pro všechny Boží skutky. Velmi často naším modlitbám chybí tato víra v Boží moc. Stále si neuvědomujeme, že Bůh není jednou ze stvořených skutečností. Bůh není omezen ani prostorem a ani časem, ani zákony přírody, fyziky nebo matematiky. Dokonce není omezen ani zákony psychologie a naší lidské logiky. Nepodléhá žádným projekcím. Bůh je nestvořená skutečnost , Nadskutečno. Bůh – Láska, je sám pro sebe Zákonem. Všechno, co dělá, dělá z Lásky. Bůh je čistý Duch a to znamená i tolik, že je Absolutní možností všeho. Toto všechno si musíme uvědomit, když se jdeme modlit. Nikdy nehledět na velikost problému, ale vždy si uvědomit, že Bohu je všechno možné.

„Chceš-li, můžeš mě očistit.“ Toto je správná modlitba, kterou Bůh vyslyší. Jedinou otázkou je: „Chceš-li“, nebo „Ak chceš?“. Copak se ti líbím jako malomocný, nebo mě chceš vidět raději zdravého? Je v tom kus modlitby Otčenáš: „Buď vůle Tvá jak v nebi tak i na zemi!“ „Ne jako já chci, ale jak ty chceš!“. Než vyslovíme prosbu v modlitbě, je třeba zkoumat Boží vůli. Zkoumat, co se Bohu líbí. Když čteme evangelium a hledíme na Ježíše a jeho život, začíná se nám v hlavě rozjasňovat, co se Bohu líbí. Bohu se líbí všechno to, co vidíme delat Ježíše. Každý Kristův skutek zjevuje vůli Otce. Vždyť právě proto přišel na svět: „Hle, přicházím, abych plnil tvou vůli.“

„Můžeš mě očistit.“ V tomto je kus důvěry v Boží moc. Modlitba bez víry nepřináší ovoce. Pán Ježíš se často ptá těch, kdo prosí o pomoc. „Věříš, že ti to mohu udělat.“ Nebo jim řekne: „ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ Modlit se je třeba v každé chvíli, i když jsme v pohodě, i když jsme na dně.

„Ježíš měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci, buď čistý!“ Je to dokonalá odpověď na prosbu malomocného. „Nechci smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil.“ Nechci tvé trápení, ale chci abys byl zdravý a čistý. Kolikrát zazní toto „chci“ v evangeliu. Chci „aby měli život a aby ho měli hojněji“. Toto vyjadřuje základní postoj Boha vůči padlému člověku. Totéž nám zjevuje podobenství o marnotratném synovi. „Otci ho přišlo líto ještě když byl daleko.“

Bůh soucítí s člověkem, který je určen k neporušitelnosti Božího obrazu. Bůh je nekonečný soucit. Podívejme do Ježíšova srdce a najdeme tam propast Božího slitování. „Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby nezahynul nikdo, kdo v něho věří, ale aby měl věčný život.“ Ježíš je projevem Boží lásky vůči nám. Je to láska a slitování, které způsobily, že „vystřel ruku a dotkl se ho.“ Ježíš zvládá jednou rukou to, k čemu by nám nestačily obě. Tím, že se Ježíš dotkl malomocného, jako by přebral jeho nemoc a sám se stal nečistým. Přebírá na sebe jeho nemoc, ale svým Božským Životem ji v sobě přemáhá. Prorok Izaiáš odhaluje toto Ježíšovo tajemství: „Vskutku on nesl naše nemoci a našimi boly se on obtížil,….“

„A hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.“ Uzdravit někoho z malomocenství bylo tak velkým a skvělým skutkem jako vzkřísit mrtvého. Bylo to něco, co přesahuje možnosti přirozeného člověka. Ježíš je Pánem života. Ježíš sám je dokonce Vzkříšení a Život. Celý náš svět leží v nekonečném Oceánu Života a Boží Všemohoucnosti.