V dnešním čtení ze Skutku apoštolských dává apoštol Petr Ježíšovi zvláštní titul. Volá ho: „Původce života“ (Sk 3,15) Víme, že sám Ježíš v Janově evangeliu mluví o sobě: „Já jsem cesta, pravda a život!“ (Jan 14,6) nebo „Já jsem vzkříšení a život.“ (Jan 11,26) Když slyšíme tyto Ježíšovy výroky, musíme konstatovat jako sluhové, kteří ho v chrámě měli zatknout, ale vrátili se zasažení jeho slovem: „Žádný člověk nikdy tak nemluvil!“ (Jan 7,46) I když se Bůh stal člověkem, nepřestal být Sám Sebou. I když se na Ježíše díváme jako na člověka, přece si musíme v každé chvíli uvědomovat tajemství jeho osoby. On je Nepochopitelný Bůh. Dnes chceme uvažovat nad označením: „Původce života”.
Věda již dlouho zkoumá život. Existují různé teorie, odkud přišel život na zem, ale ani jedna neumí uspokojivě vysvětlit původ života. Nejmodernější výzkumy ukazuji, že se tu už nejedná jen o problém velmi složité biochemie, neboť ani složité sloučeniny, které nacházíme v živých organizmech, se nikde ve volné přírodě netvoři. Jakmile vědci začali dekódovat molekulu lidské DNA, objevili něco úplně neočekávaného, dokonalý „programovací jazyk“, kterým jsou napsány asi 3 miliardy genových slov. Jedním z nejneočekávanějších objevů 20 st. je, že v DNA jsou skutečně uloženy informace, detailní instrukce pro tvorbu bílkovin těla ve formě čtyřznakového kódu. Aby se dalo mluvit o jazyku, musí to být systém obsahující následující prvky: abecedu, čili kódovací systém, přesný pravopis, větnou skladbu zaručující správné uspořádání slov, sémantický smysl a úmysl. Vědci zjistili, že genetický kód splňuje všechny uvedené klíčové podmínky. Kódovací oblasti DNA vykazují stejné vlastnosti jako počítačový kód.
Všechny známé kódy, které lze považovat za jazyky, jsou lidského původu. Víme, že i pes štěká, když si všimne nebezpečí, včela tančí, aby upozornila ostatní na nový zdroj potravin, a velryba vydává zvuky, abych jmenoval alespoň některé ukázky dalších druhu komunikace, ale žádná z nich nemá skladbu jazyka. Všechny tyto projevy lze považovat za nízko – úrovňové komunikační signály. Jediným druhem komunikací, které můžeme považovat za vysoce – úrovňové, jsou lidské jazyky a člověkem sestavené umělé jazyky, jako esperanto, anebo morseovka, či počítačové programovací jazyky.
Dnes k něm musíme zařadit i genetický kód, který ale nevytvořil člověk a přece obsahuje rysy úžasně inteligentní řeči. Žádný jiný komunikační systém obsahující základní charakteristické rysy jazyka dosud nebyl objeven. Zakladatel Microsoftu Bill Gates to komentoval takto: „DNA je jako programový software, jen mnohem komplexnější než cokoliv, co člověk vůbec kdy vymyslel.” Dokážete si vůbec představit, že se něco mnohem složitějšího, než nejkomplexnější programy běžící na super počítačích, mohlo „složit náhodou” v rámci evoluce; bez ohledu na to, kolik času, změn a přirozených výběrů vezmeme v úvahu?
Údaje v jádru života nejsou zmatené, to není jednoduchá řada jako například u krystalů soli, ale jde o soubor specifických informací, které mohou plnit ohromující úkol – budovat biologické stroje daleko převyšující všechny technologické schopnosti člověka. V genetickém kódu tedy máme úžasně komplexní příručku, grandiózně navrženou nesrovnatelně inteligentnějším zdrojem, než je lidská bytost. Šest stop DNA navinuté uvnitř každé ze sta bilionů našich tělesných buněk, obsahuje čtyřznakovou chemickou abecedu, kterou je napsán precizní montážní návod pro všechny proteiny, ze kterých se skládá naše tělo. K objasněni, jak se tato informace mohla přirozeným způsobem dostat do biologické hmoty, se dosud žádná hypotéza ani jen nepřiblížila. Člověka není utvářený zvenčí, jak to hlásá evoluční teorie, ale člověk je tvořen vnitřním programem, který se dokonce v případě poruchy dokáže sám opravit.
Kdysi se předpokládalo, že základ života je mimořádně prostý. Tento předpoklad byl úplně vyvrácen. Vidění, pohyb a další biologické funkce se ukázaly být neméně důmyslné, než televizní kamery a automobily. Kolik práce to dá programátorům, když mají naprogramovat robota tak, aby kráčel, a my jsme toho schopni. Věda udělala enormní pokrok v pochopeni funkci chemie života, ale elegance a komplexnost biologických systémů na molekulární úrovni odrazily všechny pokusy o vysvětlení jejich původu. Materiál DNA zřetelně ukazuje, že na propojeni všech jeho mimořádně různorodých elementů se musela podílet inteligence a to nesmírná Inteligence.
Je to tak báječné, že z toho jde až posvátná hrůza. Hledáme vysvětlení? Potřebujeme důkazy. P. Ježíš je Život, On je „Původce života”. My všichni žijeme, a rádi žijeme, zvlášť když vše v našem těle funguje, jak se patří. Užíváme si život, ale nejsme původci života. Vždyť ani pořádně nevíme, jak funguje tělo, ve kterém existujeme. Ježíš je Život a nejen život. On nejen člověka na počátku stvořil a jeho program funguje již tisíce let, ale vzkříšením Lazara i svým vlastním Zmrtvýchvstáním dokázal, že umí život nejen jednou dát, ale i opravit a rekonstruovat i to co je mrtvé i to, co zahynulo i to, co je nemocné a nevládne, jak to dokazují všechny zázraky popsané v evangeliu. Ježíš je Život a tak ho vzývejme jako Život. Modleme se k němu jako k Životu. Volejte k němu, neboť zde jde o Život, o Věčný Život. O nás všech platí, že každým svým hříchem zabíjíme původce života.
Sv. František nás vyzývá: „Tomu, který pro nás tolik zlého vytrpěl, a tolik dobra nám prokázal a ještě v budoucnu prokáže, tomu ať každé stvoření, které je na nebi i na zemi, v moři i podsvětí, vzdává chválu, čest, slávu i dobrořečení, protože On je naše Síla a Statečnost, jedině On je dobrý, On sám je Nejvyšší, On sám je Všemohoucí, Podivuhodný, Slavný a Sám Svatý, hodný chvály a Požehnaný na věky věků. Amen.“ (List všem věřícím).