Církev nám dnes klade na srdce potřebu, hlásat Boží Slovo. Takový byl i závěr druhého čtení z listu sv. Pavla Timotejovi: „Hlásej Slovo!“ Často vedeme spory o různá soukromá zjevení, ale zapomínáme na to nejdůležitější, že všechno, co Bůh chtěl lidstvu říci, už řekl ve svém Slově. A nemůže už zaznít žádné jiné slovo, které by něco z toho, co už bylo řečeno, změnilo. Máme za povinnost, poznávat Slova Písma. Ani samotná církev, i když uzná nějaké soukromé zjevení, nepředepisuje, že mu musíme věřit, jako pravdě víry. Pokud to někomu pomáhá být lepším člověkem, může to být pro něho dobré. Ale všechno, v co máme věřit, je v Božím Slově. Dříve, než se honit za různými senzacemi, máme se snažit poznat Boží Slovo.
Kdo poznává Boží Slovo, získává zvláštní duchovní dar. Po určitém čase dokáže rozlišit ve směsi hlasů, které z různých stran zaznívají, Boží Hlas. Získá smysl pro to, co je Boží a umí rozlišit lidské od Božího. Je nebezpečné, pokud se člověk nechává vést jen soukromými zjeveními, ale přitom si nevšímá Boží Slovo. Všechno, co potřebujeme ke Spáse, je obsaženo v Božím Slově. Slovo Boží je Zjevením Boha, Krista. Kdo nepozná Boží Slovo, nepozná Krista, tvrdí sv. Jeroným.
Podívejme se ale důkladněji, čemu nás učí sv. apoštol Pavel ve svém listu: „Drž se toho (vytrvej v tom), čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté (o čem jsi přesvědčený). Víš přece, od koho ses tomu naučil!“ Boží Slovo se máme učit tak, jak se učí děti ve škole nazpaměť úryvky básní. A na rozdíl od lidského slova, máme přijmout Slovo Boží s jistotou víry. Tedy ne jako lidské slovo, kde si vždy ponecháváme určitou rezervu pro možný omyl, ale s jistotou. A v tomto Slově máme vytrvat. Na adresu Timoteje, může Pavel říci: „Od dětství znáš Svatá písma.“ Kolikrát zjišťujeme, že ani křesťané, kteří pravidelně přistupují ke svátostem, neznají Písmo Svaté. A ono je přece základem naší víry.
O Slově Božím říká Pavel: „Ony tě mohou naučit moudrosti, abys vírou v Krista Ježíše, dosáhl Spásy (Oni ti mohou dát poučení ke Spáse skrze víru, která je v Kristu Ježíši; Ony ti mohou dát moudrost ke Spáse, a to vírou v Krista Ježíše.) Pravá moudrost přichází jako ovoce poznání Božího Slova. Pravá moudrost nás učí, jak dosáhnout Spásy vírou v Krista. Naše Spása závisí od víry v Krista, a ne od toho, zda se pomodlíme to anebo ono. Víra, to je osobní vztah ke Kristu. Věřit, to znamená důvěřovat osobě Ježíše Krista. Věřit, že On je Spasitel a Pán. Ale věřit v Krista, to znamená ještě cosi více. V něm se zjevuje Pravý Bůh, Boží charakter, ale také pravý člověk a z toho plyne, že dokonalý člověk je Bohočlověk. Bohočlověčenství je smyslem a cílem lidství. Právě víra, které je otevřenosti naši duše, nás uschopňuje přijat Boží Slovo. A skrze Boží Slovo proniká do člověka Boží Duch, Otec i Syn v Duchu Svatém si v člověku dělají příbytek, stánek. Člověk je pozván stát se Vtělením a Zjevením Boha – Lásky.
„Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo. (Každá kniha Písma je Bohem vnuknuta, a proto je užitečná k poslouchání, na přesvědčování, na nápravu a na výchovu ke spravedlnosti, aby byl Boží muž dokonalý a připravený na každé dobré dílo).“ Na co všechno se hodí Písmo Svaté?: k poučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti. Každá Kniha Písma je Bohem vnuknutá. Z toho vyplývá, že při čtení těchto knih na nás působí Duch Svatý. Sv. František učí, že skrze „Boží Slovo hluboko do nás proniká Vznešenost Nejvyššího“.
Sv. Pavel na závěr tohoto úryvku doslova zapřísahá Timoteje, ale skrze něho i nás. „Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj (kárej), povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky (moudrostí).“ Svět se má dovědět, že bude souzen podle Ježíše Krista. Ježíš je kritériem Spásy. Mimo něj není Spásy. Mimo něj hrozí lidem věčné zavržení.
Na závěr slova sv. Františka: „A takové anebo podobné řeči a napomenutí a chvály, mohou mít všichni moji bratři s Božím požehnáním ke všem lidem, kdykoli chtějí: „Bojte se a ctěte, chvalte a dobrořečte, děkujte a klanějte se Bohu, všemohoucímu Pánu v jeho Trojici a Jednotě, Otci, Synu i Duchu Svatému, Stvořiteli celého světa. Čiňte pokání! Neste ovoce, které je hodno pokání! Vězte, že brzy zemřete. Dávejte a bude vám dáno. Odpouštějte a bude vám odpuštěno. Pokud však vy neodpustíte, potom ani vám Pán neodpustí vaše hříchy. Vyznávejte se ze všech svých hříchů. Blažení ti, kteří umírají v kajícnosti, neboť přijdou do nebeského království: běda však těm, kteří neumírají kajícně, neboť budou dětmi ďábla, protože činí to, co on žádá a přijdou do věčného ohně. Vystříhejte se a chraňte se všeho zlého a vytrvejte v dobrém až do konce.“