28. středa, cyklus II. – (Gal 5,18-25)

Abychom lépe pochopili o co jde v prvním čtení, budu citovat tito verše podle ekumenického českého překladu a začnu ještě o dva verše dříve. Sv. Pavel píše: „Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.“ Je to naléhavý odkaz sv. Pavla, proto zdůrazňuje: „Chci říci!“ Sv. Pavel nám vysvětluje, že křesťan není odkázán pouze na život z vlastních sil. Z vlastních sil jsme schopni vytvořit nanejvýš slušného člověka, farizeje, který je křečovitě sevřen zákonem a změněn jen navenek. A nemyslím teď jen obřadní předpisy Mojžíšova zákona, ale teď mluvím i o mravním zákoně, Desateru. Člověk, který se otvírá Duchu Sv., prožívá v sobě osvobození zpod jha zákona. Ne že by ho neměl zachovávat, ale dělá to rád a dělá to v moci Boží. Takto nepodlehneme tomu, k čemu nás táhne naše lidská přirozenost. Nedejme se vést svou přirozeností. Uznejme před Bohem, že naše přirozenost je po prvotním pádu zkažená, že se náš rozum zatemnil a vůle naklonila ke zlu a že se nám otevřely oči, což znamená, že se v nás probudila žádostivost.

Sv. Pavel dále rozvíjí toto téma: „Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.“ Není shoda mezi naší přirozeností a Duchem Božím. Dokonce můžeme v nich objevit naprostou protichůdnost. Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu a Duch Boží proti ním. Celý náš duchovní život se odehrává v tomto napětí. Tělo hledá za každou cenu příjemnost, duch však užitečnost a Spásu. Sv. Pavel pod pojmem tělo rozumí celého člověka uzavřeného před Bohem.

„Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem.“ Pokud se dáme vést Božím Duchem, Boží Duch nás vysvobodí, protože On v nás přináší ovoce. Ovocem Ducha Sv. je sám Ježíš, Vtělené Boží Slovo, ale v naší psychice toto nádherné ovoce prožíváme jako lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Ovoce Ducha se v nás objevuje, když svůj život soustavně podrobujeme Boží vůli. Bůh dává svého Ducha těm, kteří ho poslouchají. Modleme se, říkejme spolu s Mariou: „Ať se mi stane podle Tvého slova”. Neřídit se v životě jen chytrostí svého rozumu, svou zkušeností, ale dát přednost Božímu Slovu. To znamená „dát se vést Duchem“.

„Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci.“ To jsou skutky, které se objevují u lidí, kteří žijí podlá své přirozenosti. Ale jsou to zlé skutky. Sv. Pavel v další větě přizvukuje: „Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.“ Nemáme takové věci konat ale naopak.

„Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.“ Je nutné vzít svůj kříž. Kříž je životodárná skutečnost. Kde je kříž, tam je vítězství. To co máme dělat je křižovat v sobě hříšného člověka. Často a mnohokrát „zapřít sám sebe“. Toto je to, o co se máme snažit, zapřít své vášně a sklony. V tomto je smysl asketiky. Mnohokrát jsem Ježíši odevzdal svůj život, ale od této práce mě neosvobodil. Toto je dobrovolná cesta ke smrti. Definitivní svoboda od hříchu přijde, až když budeme osvobozeni od tohoto těla. Sv. Petr ve svém listě píše: „Když tedy Kristus trpěl v těle, i vy se vyzbrojte týmž smýšlením. Neboť ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem, aby zbývající čas v těle nežil lidským žádostivosti, ale Boží vůli.“ (1 Pt 4,1-2) „Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.“ Postupujme podle toho a dosáhneme Spásu.

Na závěr slova sv. Františka: „Je mnoho takových, kteří často, když sami hřeší nebo zakoušejí bezpráví, obviňují za to nepřítele nebo bližního. Ale neprávem, protože každý má tohoto nepřítele v moci, totiž své tělo, kterým hřeší. Proto „Blahoslavený služebník“ (Mt 24,46), který takového nepřítele, který byl dán do jeho moci, drží neustále spoutaného a moudře se má před ním na pozoru, protože dokud to bude dělat, nebude mu moci uškodit žádný jiný nepřítel, ani viditelný, ani neviditelný.“