„Varujte se farizejského kvasu, to znamená pokrytectví!“ Co je to pokrytectví? Písmo svaté NZ nazývá a označuje pokrytce slovem „hypokryta“. Původní význam tohoto slova je herec. V přeneseném slova smyslu je to člověk, který něco hraje, něco předstírá, což není o něm pravda. Představuje se jiný, než skutečně je. O Duchu svatém čteme v Písmu svatém, že nesnáší přetvářku. Farizejstvím a pokrytectvím nutně končí každá čistě lidská snaha o nábožnost. Chceme byt zbožní a dobrý, ale z vlastních síl na to nemáme. Dokud v nás není Ježíš, jako náš Život, tak je v nás hřích a my všichni si hrajeme na něco, co není Pravda. Pokrytectví je kvas, je to nebezpečná nemoc, která přechází z duchovních otců na jejich děti.
Proč hrajeme divadlo? Často proto, že se bojíme ztráty lásky a uznání. Nevěříme druhým, nevěříme v sílu jejich lásky. Myslíme si, že se musíme přetvařovat, abychom byli lásky hodni. Svatá Terezie Velká se diví: „Jak se můžete bát Boha, který vás miluje!“ Nebojte se Boha. Pokud chcete být uzdraveni, ukažte mu své vnitřní zranění. Podobáme se Zacheovi. Chceme se setkat s Kristem, ale ne ve své bídě, ale na stromě, abychom byli zajímavější. Nikdo není zajímavější jako upřímný člověk. Svatá zpověď by měla být místem pravdy, na kterém se ukážeme takový, jací skutečně jsme. Když to uděláme, velmi se nám uleví. Sv. František z Assisi neměl rád pokrytectví a proto velmi často a to nejen ve svaté zpovědi, ale i veřejně před lidmi, se vyznával ze svých hříchů a slabostí.
Opakem pokrytectví je víra, jako schopnost otevřít se, schopnost žít bez masky a krunýře, ochota vyjevit pravdu o sobě. Přiznat se lékaři, že jsme nemocní. Tím lékem je evangelium o naší spáse, radostná novina, že když přijmeme Ježíše, naše vyhnanství končí. Víra je také schopnost přijmout „darovanou spravedlnost“ v Duchu Svatém. Svět, ve kterém žijeme, dávno není rajskou zahradou, ale pouští., která nám rodí trní a hloží. Přijmout vírou evangelium o své spáse skrze Ježíše znamená tolik, jako pro vězněním zdeptaného člověka oznámení, že dostal milost a bude propuštěn na svobodu. Takový člověk dostane chuť žít. a tato chuť žít ho zachvátí ještě v base, protože se v něm objeví naděje. V naději jsme již spaseni, říká sv. Pavel. Ďábel nejsnadněji ovládne lidi, kteří nemají naději.