Žádná stavba při svém budování nenaráží na tolik problémů, jako stavba chrámu. I čtení z knihy Ezdráš ukazuje jak velké potíže museli zdolat navrátilci z Babylonu. Obnova Božího města Jeruzaléma se děla dokonce tak, že v jedné ruce museli stále držet výzbroj a druhou pracovat. To, co jsme slyšeli, je jen předobrazem potíží, na které naráží budovatel církve, duchovního chrámu, tajemného Kristova Těla. Máme proti sobě nejen bezbožných lidí, ale i mocnosti temností. Církev roste hlásáním evangelia a vysluhováním svátostí. Hlásání Božího Slova se nikdy neděje pouze na lidský popud a jen lidskou mocí.
K tomu, aby mohlo být hlásání Boží Slovo, potřebujeme Boží pomoc. Slovo, aby skutečně zaznělo jako Boží Slovo, musí být z našeho nitra vydechnuto Duchem Svatým. Proto je třeba modlit se za ty, kteří ohlašují evangelium. Sv. Pavel velmi často vyzývá křesťany, aby mu vyprosili milost hlásat Boží Slovo. Přečtu jen několik veršů z jeho listu Efezanům, kde prosí o modlitbu za pravé Slovo: „V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne, aby mi bylo dáno pravé slovo, kdykoliv promluvím. Tak budu moci směle oznamovat tajemství evangelia, jehož jsem vyslancem i v okovech, a svobodně je zvěstovat, jak je mi uloženo.“ (Ef 6,18-20) Vyprošujte od Boha pro sebe i pro nás toto pravé Slovo. Když vidíte kněze jít na ambon a chcete slyšet skutečné a živé Boží Slovo, modlete se za něj. Kázání nikdy není dílem jen kněze. Závisí od celého shromáždění, ale i navzájem si prosme pravé Slovo, aby se evangelium hlásalo i v tom prostředí, kde se kněz nedostane, ale kde se dostanete vy.
Na jiném místě sv. Pavel takto prosí: „A tak, bratří, modlete se za nás, aby se slovo Páně stále šířilo a bylo oslaveno jako u vás a abychom byli vysvobozeni od pochybných a zlých lidí. Neboť ne všichni věří. Ale Pán je věrný; on vás posílí a ochrání od zlého. Spoléháme na vás v Pánu, že konáte a budete konat, co přikazujeme. A Pán nechť řídí vaše srdce k Boží lásce a k trpělivosti Kristově.“ (2 Sol 3,1-5) Boží Slovo se vyslovuje a ohlašuje proti duchu tohoto světa, proto duch tohoto světa bojuje proti němu. Potřebujeme moc Ducha Svatého, abychom přehlušili tento svět. Aby se v lidech objevil zájem o Boží věci.
Uvedu ještě dva citáty z listu Timotejovi. „Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy.“ (2 Tim 2,15) „Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování.“ (2 Tim 4,2)
Tedy máme se modlit za milost hlásat evangelium a abychom se neodchýlily od slova pravdy. Abychom měli sílu v každé životní situaci svědčit lidem o Bohu. Je velmi třeba modlit se i za nevěřící lidi. Za lidi, kteří ještě Ježíše neznají, kterých se jeho milost ještě vůbec nedotkla. Za těch náramně tvrdých lidí, kteří se nejednou předvádějí a propagují svůj bezbožný styl života. Možná někteří proto, že se ještě s Ježíšem vůbec nesetkali a druzí proto, že jim to zatím zdánlivě vyhovuje. Tito lidé žijí bezohledně vůči Bohu a jeho Zákonu. Zaměňují si lásku se vzájemnou přitažlivostí a sympatií. Dnes se milují a zítra budou po sobě střílet. Tito lidé zůstávají tvrdí a pyšní. Tvrdí a pyšní, protože nepřijali Ježíše jako svého Pána a v něm nepřijali Boží lásku. Pokud nezmění svůj životní styl, možná čekáte, že řeknu: „Půjdou do neuhasitelného ohně!“ Dá se to říci i takto, ale dá se to říci i jinak: „Boží Slovo, kterým a pro které byli stvořeni, se pro ně stane věčným trápením.“