Problém, který řeší Ježíš v dnešním úryvku evangelia podle Lukáše je velmi důležitý. Od odpovědi na tuto otázku záleží všechno ostatní. Všechno stojí na tomto jediném: „Co pro mě znamená Ježíš, za koho ho pokládám?“ Přijímám ho jen jako omylného člověka a tedy jeho slovo přijímám s určitou rezervou, nebo ho přijímám jako Boží Slovo, s jistotou víry, která mu patří. Otázka zní: Je ukřižovaný a vzkříšený Kristus dostatečnou Boží odpovědí na problémy člověka? Co je smyslem jeho příchodu na svět?
Ježíš nám především zjevuje Pravého Boha ale i pravého člověka, dokonalého člověka a cestu k dosažení těchto skutečností. On sám je Cesta, Pravda a Život. Svými kázáními a zvláště podobenstvími a činy, likviduje naše mylné představy o Bohu. Zjevuje nám Boha jako Lásku, která stvořila celý svět a stále ho řídí. Zjevuje nám, že naše dokonalost je v Bohu. Člověk dorůstá do své dokonalosti jen tehdy, když se sjednocuje s Bohem, skrze Slovo a Ducha. Už v SZ nacházíme vyznání: „Moje moudrost a moje naděje je Pán, moje Spása je Pán.“ Anebo „V Bohu je má naděje i má sláva, jen Bůh je má síla, jen v Bohu najde pokoj má duše, On je má naděje.“
„Syn člověka bude mnoho trpět…“ Tím nám zjevuje, že náš svět dospívá ke své dokonalosti skrze utrpení, skrze porodní bolesti. Utrpení je něčím, co doprovází náš růst k dokonalosti. Syn člověka musí trpět. Nová úroda přichází za cenu smrti semen. Lidská duše se zušlechťuje obětí. Oběť to je krok nad sebe, krok do Lásky.
Otázka, kterou položil Pán Ježíš apoštolům, by se dala zformulovat i takto: „Co si o mně myslíte?“ Je to velmi pokorná otázka. Být ochoten vyslechnout názory druhých na svou osobu. Kolikrát nám to druzí i chtějí říct a my před tím unikáme. Nechceme slyšet, jak nás ti druzí vnímají a je to na škodu našeho růstu. Chceme-li růst potřebujeme i tento okamžik pravdy. Zkusme se zeptat svých nejbližších, co si o nás myslí. Většinou nás nevnímají jen v černé barvě, dozvíme se občas i nějaká pozitiva. Za touto otázkou cítíme Ježíšovu pokoru. On je pokorný. Nemusí se bát odhalení. My se bojíme, že se nám zjeví náš hřích.
Na druhé straně platí, že to, co si o mně myslí lidé, není tak důležité jako to, co si o mně myslí Bůh. Ale i Bůh se na nás dívá očima toho druhého. Pán Ježíš říká: „Cokoli jste udělali jednomu z nejmenších, mně jste udělali!“ Boží oči hledí na tebe skrze tvou ženu, skrze tvého muže, skrze tvé děti. Nepodceňuj jejich pohled na sebe, neboť Bůh ti i skrze ně zjevuje, co je dobré a co špatné. Láska je to, co prospívá všem. Pán Ježíš říká, že poznání Pravdy vede ke skutečné Svobodě.