V dnešním zamyšlení si chci všimnout vlastnosti modlitby Panny Marie, které jsou nejlépe vyjádřeny v její odpovědi andělovi: „Maria řekla: „(Hle) Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova“.“ Všimněme si jednotlivá slova její modlitby.
V Mariině odpovědi, kterou skrze anděla dává Bohu, se nachází, i když to není přímo vysloveno: „Ad SUM“, „Tady jsem“. Obsahuje jej v sobě to první slovo, které překládáme jako „Hle“. Maria jakoby říkala Bohu: „viz jsem tu připravena plnit Tvou vůli“. Je to postoj, který vyjadřuje pozornost a poslušnost vůči Bohu. Podobný postoj vyjadřuje termín „služebnice Páně“. I když se všichni skrze milost přijetí Ježíše, můžeme nazývat Božími dětmi, nemáme proto přestat být Božími služebníky. Právě proto jsme Boží děti a Boží přátelé, že se snažíme plnit vůli Boha Otce zjevenou v Slově.
Další „ať se mi stane“ vyjadřuje její odevzdanost. Panna Maria nestojí v pozici sebevědomého siláka, který říká „já to udělám“, „já to dokážu“. Jde tu přece o Boží Slovo, které člověk nedokáže udělat ani žít z vlastních sil. Na druhé straně však víme, že celý vesmír povstal Božím Slovem a že toto Slovo je Všemohoucí, Neodvolatelné a Nezrušitelné. Kolik a zvláště starších křesťanů, začíná chápat, že navzdory svému nejlepšímu úsilí, nevychovali a nevyšlechtili z opice člověka. Zázrak vnitřní proměny se nedocílí drezúrou, ale milostí, darem. Jedině Bůh je Dobrý a my se stáváme dobrými, když je On v nás skrze své Slovo a svého Ducha.
Mariina odevzdanost nesměřuje k nějakému nevyzpytatelného osudu. Bůh přece zjevuje svou vůli ve svém Slově. Proto se jí odevzdanost týká Božího Slova. Maria se odevzdává Bohu, který se zjevuje ve svém Slově. Bohu, který svůj záměr s člověkem vyjádřil ve svém Slově. Jen člověk, který nezná a nečte Písmo svaté, může mít strach z Neznámého Boha. Sv. Jeroným tvrdí, že kdo nezná Písmo, nezná Krista. Ale Panna Maria dobře znala Slovo Boží. Věděla k čemu říká své „fiat“ a věděla také, Komu ho říká.
Panna Maria je plná touhy po Bohu, plná Boha, Panhagia – celá svatá. Vtělením se Boží Syn stal z lásky k nám člověkem, aby se člověk mohl stát Božím Synem. Neudálo se to však bez svobodného souhlasu člověka. V evangeliu sv. Jana v první hlavě čteme: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ „Ale tím, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ Co je naším posláním zde na zemi? Jít Mariinou cestou.
Jak to zrealizovat? Krásné o tom mluví ikona, kterou východní křesťané nazývají – Oranta. Vidíme na ní modlící se Pannu Marii, plnou touhy po Bohu, která již ve svém středu má Ježíše Krista, zrozeného z Otce přede všemi věky. Tato ikona nám ukazuje splnění Božího příslibu, daného všem prorokům, patriarchům a všem tělesným předkem Ježíše Krista. Tato ikona nám může pomoci naučit se, jak se i my můžeme stát matkami Ježíše Krista. Toto je podstatní a nejdůležitější úkol člověka v adventním očekávání. Aby se i v nás narodil živý Ježíš Kristus jako v Marii.
Církevní učitel Origenes říká: „Co mi prospěje, že se Kristus jednou narodil v Betlémě, pokud se nenarodí vírou v mé duši.” Mariino Božské mateřství se realizuje ve dvou rovinách, tělesné a duchovní. Maria je nejen Boží Matkou, protože nosila tělesně Boha ve svém lůně, ale také proto, že ho Nejdříve počala vírou ve svém srdci. Sám Kristus prohlásil: „Moje Matka a moji bratři jsou ti, co slyší Boží slovo a zachovávají ho.” (Lk 8, 21)
Maria svou ustavičnou touhou po Bohu a plněním jeho vůle, počala Boha duchovně, spíše než ho počala tělesně. Ani nám nikdo nebrání, abychom se touhou po Bohu otevřeli Slovu a z Ducha počali Krista a stali se tak jeho matkou. Sv. Augustin říká: „Stali jste se dítkami Božími, buďte také matkami.“ K tomuto jsme povoláni. Každá duše, která věří, počíná a rodí Boží Slovo. Pokud podle těla je jen jedna Matka Boží, tak podle víry rodí Krista všichni, co přijímají Boží Slovo a praktikují jej. Sv. Maxim Vyznavač říká: „Kristus se ustavičně tajemně rodí v duši, protože si bere tělo z těch, kteří jsou spaseni a duši, která ho rodí, dělá panenskou matkou.”
Křesťanský východ toto vyjadřuje slovy adventního pozdravu: „Christos raždajetsja, slavite! – Kristus se rodí, oslavujme ho!“ Tato slova zpívají již několik týdnů před svátkem Narození Ježíše Krista a tím chtějí zdůraznit skutečnost duchovního zrození se Krista ještě před jeho tělesným zrozením.
Soustřeďme se nyní na to, jak nám Kristus říká, že se můžeme stát jeho matkou. Posloucháním jeho slova a jeho zachováváním. Bohorodička se stala matkou tím, že Krista počala a že ho porodila. „Počíná Krista, ale jej neporodí, kdo přijme slovo ale nerealizuje jej. Koná duchovní potrat. Má víru, ale nemá skutky. Naopak Krista rodí, ačkoliv ho nepočal, kdo koná mnoho skutků, které však nevycházejí ze srdce, z lásky k Bohu. Tedy ten, kdo má skutky, ale nemá víru “. Pamatujme! Krista nemáme napodobovat, ale Krista máme žít. Napodobovat máme panenskou Bohorodičku, abychom se stali takovými, jakými nás Bůh původně stvořil.
V čem je tedy úplné mateřství, ke kterému nás volá tento čas nazírání na Pannu a Matku Ježíše Krista? „Pokud je naše duše nespokojená se životem jaký vede a pod vlivem Božího slova a svatých vnuknutí se rozhodne rázně skoncovat se svými starými návyky a chybami, počne Ježíše Krista. Pak vzývá Boha o pomoc a ihned začne uvádět svůj dobrý úmysl v skutek, když začne uskutečňovat Boží plán již před věky pro ni připraven.”
Objevme i krásu ženy pozvané k mateřství. Maria nosila Krista nejen v duši, ale i ve svém lůně. Bůh si ji vybral. Uvědomme si, že tím samým činem povýšil každou ženu a její lůno, jako místo zrození života. Sv. apoštol Pavel v dopise Galaťanům říká, že Bůh v plnosti času poslal svého Syna narozeného ne z Marie, ale ze ženy. Solovjev říká, že nic krásného ve světě není, co by nepovstalo ze ženy. Bůh povznesl s Marií každou ženu a dal jí takovou čest, že nás to musí uvést v úžas pokud přemýšlíme nad našimi hříchy.
Následujme Přečistú Pannu a Matku Boží. Začněme si vážit naše lidství a plán, který pro něj Bůh připravil. Vždyť to je jedna z nás, která se stala Bohorodičkou přinášejíc lidstvu spásu v jejím Synu. Nosme i my Boha ve svém srdci, ať nezůstanou naše duše neplodné, ale ať jsou plodnými pro Boha. Ať už nyní můžeme zpívat: „Kristus se rodí, oslavujme ho! Krista z nebes vítejme!“ A ať ho nepotratíme, ale na svátky Narození Ježíše Krista ať můžeme zvolat s Pavlem: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus!”