17. úterý – (Mt 13,36-43)

Ani učedník Ježíše Krista nemusí všechno ihned pochopit. Má právo si ptát vysvětlení tak, jak apoštolové v dnešním úryvku z Matoušova evangelia. Bůh často používá podobenství a to nejen během pozemského účinkování Ježíše Krista, ale stále. Celý svět se nám jeví jako Kniha podobenství o Bohu. Viditelný svět často znázorňuje svět neviditelný. Zákony přírody a kosmu jsou předobrazem zákonů Božího Království.

Syn člověka je rozsévač dobrého semene. Syn člověka to je Vtělené Boží Slovo. Člověk se stává dobrým semenem a pšenicí, když je synem Království, když přijímá do svého života vládu Božího Slova. Pokud nepřijímá vládu Božího Slova je synem zlého. Žije zle, žije ze zla a žije pro zlo. Žije jako plevel v zahradě Boží.

Chtěli bychom už nyní vidět, jak Bůh odděluje od sebe pšenici a koukol. On však chce nechat všechno až do žně, až do konce světa. Svět, ve kterém žijeme, bude podobně jako zločinec postaven před soud. Boží mlýny melou pomalu ale dobře a spravedlivě. Na konci časů bude soud a nastane třídění. Boží andělé budou sbírat a hledat dva druhy zla. Nepravost, tedy nezákonnost, narušení spravedlnosti vůči Bohu i vůči lidem a pohoršení, které dělají jakoby propagandu hříchu a vytvářejí situaci pokušení. V Božím království nebude ani hřích a ani pohoršení.

Teprve tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš! Oslava spravedlivých je věcí budoucího věku. Nedočkáme se jí v tomto světě, který leží v moci zla a, který bude souzen jako zločinec. Spravedlnost se zaskvěje až když na ni dopadne Věčné Světlo. Svět nevidí spravedlnost, neboť se na vše dívá nečistým pohledem. Boží spravedlnost je něco jiného než naše lidská a Boží spravedliví nejsou také často totožní s těmi, které považujeme za spravedlivých my.

„Jeden z přátel se pokoušel utěšovat prezidenta Abrahama Lincolna slovy: „Doufám, že je Bůh s námi.“ Na všeobecný úžas Lincoln prohlásil, že on v to nedoufá a pokračoval: „O tom ani nepřemýšlím, protože vím, že Bůh je vždy na straně spravedlivého. Ale stále se starám a modlím o to, abych já i můj národ, stál vždy na straně Boha.“ Pravým cílem našeho života není přizpůsobovat Boha našim plánům, ale sebe přizpůsobovat jeho plánům. Hlavním úkolem lidí – zvláště v naší době – je uskutečňovat tu část Otčenáše, kde se modlíme: „Buď vůle tvá.“ Všichni můžeme pomáhat při zavádění nebeského pokoje a pořádku do zmateného světa. „Ať tak svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce, který je na nebesích.“ (Mt 5,16) Pomoz mi, Bože, ať spolupracuji na uskutečňování tvého pokoje na zemi!“