V dnešním evangeliu jsme slyšeli, jak Ježíš říká: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ Častěji slyšíme v evangeliu výzvu: „Pojď za mnou!“ anebo „Následuj mě!“ Ale smyslem následování je přijít až k němu. Nemáme Ježíše následovat jen jakoby kráčejíc za ním, za jeho zády, ale máme se přiblížit až k němu. A toto se děje v lásce. V lásce se nepřibližujeme odzadu, ale tváří k němu. Pán se obrátil a zastavil, abychom se k němu mohli takto přiblížit. Otočil se asi tak, jako když si zdatný horský vůdce uvědomí, že ostatní za ním nestačí a nabídne odpočinek. Duchovní život alespoň zpočátku vyžaduje námahu a může způsobit přetížení. Pán Ježíš slibuje, že nás posílí. Máme přijít k Němu proto, abychom se posílili.
„Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“ Unavení a přetížení pod svým jhem přicházíme k Pánu a slyšíme, abychom místo svého jha vzali jeho jho. V čem je naše jho a v čem spočívá jeho jho? Naše jho spočívá v tom, že chceme všechno dosáhnout vlastní silou. Jeho jho spočívá v tom, že když přijmeme jeho vládu, když jej přijmeme jako svého Pána a svůj Život, tak zjistíme, že každá ctnost je plodem jeho přítomnosti a růstu v nás. Takto najdeme ten odpočinek a dáme za pravdu Bohu, že Život není těžký, ale lahodný. Bůh je Život.
Bůh se zjevuje jako tichý a pokorný. Boží tichost a pokora nás dokážou vyvést z míry. Bůh je Tichost a Pokora. Bůh je tak tichý, že člověk může pochybovat o jeho existenci. Bůh mluví skrze své Stvoření, protože všechno, co povstalo, povstalo Božím Slovem. Boží Slovo nepotřebuje slova, neboť je zároveň činem. Bůh je Pokora. Až zarážející pokoru nám zjevuje skrze svého Syna. Syn je zjevením Otce. Nejen, že se stal Stvořením ve svém Vtělení, ale vstupuje do chleba v eucharistii. Pokora, kterou zjevuje Ježíš, je tak obrovská, že snese facku i plivanec do tváře. Boží pokora však není bezmocnost. Všichni pyšní a sebevědomí se budou chvět v přítomnosti nekonečně pokorného Boha. Možná tak, jak se třásl apoštol Petr, když si uvědomil, kdo mu myje nohy. Pokora je Pravda a Ježíš je Pravda. Bůh ve své pokoře nepřestává být sebou samým. Bůh je Pokora a přece Všemohoucnost a Láska. Ježíš ani po svém vzkříšení nepřestal být tichým a pokorným. A my všichni se musíme od něho učit, protože svou pýchou jsme všechno postavili vzhůru nohami, naruby.
Stařec Sylván z Hory Athos, který v kontemplaci viděl našeho Pána, žasl nad nesmírnou pokorou a tichostí Božího Syna. Po celý život vzpomínal, na: „Krotký pohled Toho, který vše odpouští a nesmírně miluje. Pohled radostného Krista přilákal k sobě celého člověka a pak, když se skryl, dobrotou boží lásky uchvátil jeho ducha, aby vnímal Božstvo ne mimo obrazů světa.“ A nám vzkazuje: „Naučit se Kristové pokoře je velkým požehnáním, s ním se žije lehce, radostně a vše je srdci milé. Pán se v Duchu svatém zjevuje pouze pokorným, ale když nebudeme pokorní, Boha nespatříme. Pokora je světlo, ve kterém můžeme spatřit Světlo – Boha, jak zpíváme v nešporách: „Jen v Tvém Světle uvidíme Světlo“. Pán mě naučil udržovat mysl v pekle a nezoufat, a proto je moje duše pokorná, ale není to ještě ta opravdová pokora, která je nepopsatelná. Když duše přichází k Pánu, má strach, ale když vidí Pána, tehdy se nevýslovně raduje z krásy Jeho Slávy a z Boží lásky i dobroty Ducha svatého úplně zapomíná na zem. Takový je Pánův ráj. Všichni budou žít v lásce a v Kristově pokoře, všichni budou rádi vidět to, když druzí budou vyšší, než oni sami. Kristova pokora přebývá v malých, oni jsou rádi, že jsou takoví. Takto mi Pán dal tomu rozumět. O všechny svatí pomodlete se za mne, aby se moje duše naučila Kristově pokoře! “
„Moje jho je příjemné a mé břemeno lehké.“ Když nalezneme skutečnou pokoru, pochopíme i lehkost Pánova břemene a příjemnost jeho jha. Pokora je vzdání se sebe, odevzdání se Bohu, kterému všechno patří. Kdo to udělá, tomu se v hlavě znovu rozsvítí Světlo poznání, vůle se nakloní k Dobru, a protože dosáhne blaženost v Bohu, bude zproštěn tyranie žádostivosti.