Nic není tak cizí našemu smyslu pro spravedlnost, jako slova, která jsme právě dnes v evangeliu slyšeli. Bližší je nám to, co dovolil Mojžíš, pro tvrdost lidského srdce naším předkům: „Oko za oko, zub za zub!“. Toto má v sobě určitou logiku a také spravedlnost. Ale přichází Ježíš a učí: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko a zub za zub.“ Ale já vám říkám: Neodporujte zlému.“ Proč se nemáme protivit tomu, kdo nám dělá zlo, a proč nemáme zlo odplatit zlem? Proto, že zlo se šíří právě tím, když se odplácí. Pokud ho chceme skutečně likvidovat, musíme ho zastavit. Bůh Otec sám takto postupuje. Vůbec nekoná ve smyslu naší lidské spravedlnosti. Na největší zločin, kterého se lidé dopustili Ukřižováním nevinného Božího Syna, zločin proti Bohu i proti člověku, odpovídá dobrem, spásou a odpuštěním hříchů. Dobro vítězí skrze kříž.
„Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, (tomu) nech i plášť” Nic se tak nepříčí našemu vkusu, jak se nepomstít. Kdybychom se 100 lidí zeptali, jak je třeba se zachovat, pokud nás někdo udeří, možná až 99 by odpovědělo: „Třeba to čím dříve vrátit, aby si více nedovoloval.“ Potřebujeme velkou víru v Boží moudrost, abychom Ježíšova slova zabudovali do svého životního stylu.
„A když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej.“ V podstatě nás Pán Ježíš chce naučit, abychom zlo přemáhali dobrem. Má to svoji logiku. Filozofie nás učí, že zlo je nedostatkem dobra. Zlo nemá svou vlastní podstatu, ale existuje z negace, z nedostatku dobra. Když se někdo snaží zlo přemoci zlem, koná tak, jako kdyby se někdo snažil likvidovat jámu tím, že ji od základu vykope. Zjistí, že vytvořil ještě větší jámu, ještě větší zlo. Chceme-li zlikvidovat jámu, tedy nějaký nedostatek, můžeme ho jedině zaplnit. Zlo je nedostatkem, jeho likvidace je v naplnění dobrem.
Poslechneme-li Boha, který má nad vším nekonečný nadhled a jedná a učí moudřeji než náš omezený rozum a naše omezené zkušenosti, najdeme znovu harmonii světa i své vlastní bytosti. Naučíme-li se takto přemýšlet a budeme-li se řídit tímto Božím Slovem, zjistíme, že každý okamžik, kdy jsme se neřídili svou chytrostí ale Boží moudrostí, se stává pro nás milostivým časem a dnem spásy.
Sv. papež Jan Pavel II. řekl mládeži: „Prosím vás, abyste přemýšleli, čím by byl lidský život, kdyby Ježíš neřekl: „Milujte své nepřátele“. Jak by vypadal svět, kdybychom v našich vzájemných vztazích dávali přednost nenávisti mezi národy, mezi lidmi, třídami a národnostmi, kdybychom budoucnost jednotlivců postavili na tomto základě, lidstvo by bylo odsouzeno k zániku.“
Jak by vypadal náš svět bez odpuštění? Přesně tak jak to vidíme ve světě, které ovládá Islám. Nemohou zastavit zlo, protože neznají odpuštění pouze krevní pomstu. Jednou rozpoutané násilí nelze zastavit a ono požírá stále větší množství obětí. Děkujme Ježíšovi, že nám on sám zjevil Boží odpuštění a že nás učí i přikazuje odpouštět.