Dnes, ve čtení z proroka Izaiáše, se nám hlásá něco, co každý z nás má možnost pozorovat v přírodě. Prorok mluví o životnosti Božího Slova: „Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“ Když mluvíme o Božím Slově musíme si uvědomit, že tímto termínem označujeme dvě skutečnosti:
1. Je to II. Božská Osoba, tedy Logos, Syn Boží, Ježíš Kristus. Tato Osoba je soupodstatná s Otcem, pře-existuje před stvořeným světem. Je u Boha a je Bůh, skrze něho je všechno stvořeno, je Světlem a Životem lidí, je věčným Božím Zákonem, kterým se má řídit celý svět. Obsahuje v sobě Pravdu o Bohu ale i o světě. Toto Slovo není jen abstraktním pojmem, ale živou Osobou, věčně plozenou Otcem. Je živou a osobní Informací. V listě Židům slyšíme: „Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna (v Synu). Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil i svět. On je odlesk jeho (božské) slávy a výrazná podoba (obraz) jeho podstaty, On všechno udržuje svým mocným slovem.“ (Žid 1,1-3) Na jiném místě: „Boží slovo je plné života a síly (je živé a účinné), ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud (rozsuzuje) i nad nejvniternějšími lidskými myšlenkami a hnutími (úmysly srdce). Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt (byl pro něj neviditelný), před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.“ (Žid 4,12-13).
Toto Boží Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Tím nám zjevilo, že člověk má v sobě schopnost přijmout Boží Slovo jako svůj život. Známe dvě úrovně života, v nichž se děje náš růst. A to nevědomou, biologickou, která se děje bez naší vůli. Nedá se říci „proti naší vůli“, protože tuto úroveň života jsme dostali dříve než se dalo mluvit o naší osobě a o její vůli. Druhou úroveň bychom mohli označit jako vědomou, svobodnou. Jakmile existuje naše osoba, obdařená svobodou, může si vybrat, zda chce, na duchovní úrovni, růst. Tento život, vědomý a duchovní, uskutečňujeme svobodně vždy, když žijeme Boží Slovo.
2. Boží Slovo nám představuje inspirovanou sbírku knih, bibli. Obě tyto skutečnosti, tedy živé Boží Slovo a bible spolu souvisí. První je vydechováno od Otce Duchem Svatým. Bible je inspirována Duchem Svatým. Obě nesou v sobě stejnou informaci. Snad bychom mohli hovořit o tom, že plnější informací je Boží Slovo jako druhá Božská Osoba, ale v zásadě nemůže být mezi nimi rozpor. Bůh komunikuje se stvořením svým Slovem a to je jen jedno. Boží Slovo se šíří podobně jako informace. Ten, kdo ji dává, ji nepřestává mít, ale ten, kdo ji přijímá je Bohatší o Slovo. V době výpočetní techniky to můžeme lépe pochopit, když vidíme, že se jeden PC může obohatit o informace a programy druhého, aniž by ten původní cosi ze sebe ztratil.
Sv. Marek Askéta učí: „V každém Kristově Slově se projevuje milosrdenství, pravda a moudrost Boha a jejich sila se skrze sluch vkládá do duše těch, kteří ho ochotně slyší.“
A sv. František vyučuje: „Protože ten, kdo je z Boha, slyší Boží Slovo, máme i my, kteří jsme zvláštním způsobem ustanovení k boží službě, nejen poslouchat a dělat, co Bůh mluví, ale i opatrovat nádoby a ostatní předměty používané při bohoslužbě, které obsahují jeho Slovo. Skrze Boží Slovo do nás hluboce proniká Vznešenost našeho Stvořitele. Proto napomínám všechny své bratry a povzbuzuji je v Kristu, aby, pokud najdou kdekoliv napsáno Boží Slovo, zacházeli s ním co nejuctivěji, a pokud to závisí na nich (záleží od nich), sbírali je a ukládaly, pokud je najdou na nedůstojných místech nebo někde pohozené a tak v nich ctili Pána, který je vyslovil. Mnoho věcí se totiž posvěcuje Božím Slovem, a mocí Slov Kristových se děje i proměnění na oltáři (uskutečňuje i Svátost Oltářní).“
Pravá úcta vůči Kristu nespočívá jen v tom, že adorujeme Tělo Páně, ale také v tom, že se snažíme poslouchat jeho příkazy. Přítomnost Pána Ježíše v jeho Slově je stejně reálná jako v Eucharistii. Sv. Augustin Boží Slovo nazývá – sacramentum audibile – svátost slyšení. Tuto svátost však můžeme mít ve svém domě, tuto svátost si můžeme udělovat i sami, když jsme nemocní a nemůžeme přijít do kostela. Čtení Božího Slova je duchovním svatým přijímáním. Tuto svátost si mohu s sebou vzít do práce. Skrze toto Slovo vstupuje do nás Boží Duch. Je to svátost svatého ovlivňování.