Jméno Kateřina pochází z řeckého Katharos, což znamená čistý, mravní, nebo Aikaterine, čili vždy čistá. Životopisné údaje o sv. Kateřině se nám dochovaly jen v podobě legend. Podle nich se Kateřina – dcera krále Kosta – narodila v egyptské Alexandrii. Pocházela tedy z královského rodu a žila v egyptské Alexandrii na rozhraní 3. a 4. století. Byla neobyčejně krásná a vysoce vzdělaná. Odmítala každého nápadníka s poznámkou, že svou ruku dá jen tomu, kdo bude od ní vznešenější, bohatší a chytřejší. Jednou se na poušti setkala s křesťanským poustevníkem, který jí řekl, že najde přiměřeného ženicha jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista. Daroval jí obrázek Panny Marie s Ježíškem na rukou a dodal, že toho ženicha dostane jen za pomoci jeho Matky. Z jeho vyprávění pochopila, že jejím duchovním ženichem bude Ježíš Kristus, a ne syn císaře Maximina, se kterým ji tajně zasnoubila její matka bez Kateřina vědomí.
Zanedlouho po Kateřinině křtu se v Alexandrii slavila oběť ke cti pohanských bohů. I Kateřinu vyzvali, aby se této oběti zúčastnila, ona tam však šla jen proto, aby ohlašovala císaři Maximinovi, že pohanští bohové jsou falešné modly. Mimořádnou výmluvností se jí podařilo dostat císaře do úzkých a následně i obrátit na křesťanství 50 nejlepších filozofů, kteří ji měli původně usvědčit z omylů. Zuřící císař Maximinus dal všechny upálit na hranici. Kateřinu zajali a vrhli do žaláře, kde byla 11 dní bez jídla a nápoje, podrobili ji bičování, dali ji lámat na kole, které však blesk z nebe rozbil na kousky, proto se často znázorňuje se zlomeným kolem, a dlouhé dny byla ponechána bez potravy. Vždy se však zázračně uzdravila.
Císař Maximinus, zděšený jejími zázraky, ji dal nakonec stít mečem, se kterým se sv. Kateřina také zvykne zobrazovat. To se událo někdy mezi rokem 311 a 314 v Alexandrii. Její relikvie byly podle legendy andělem přeneseny na horu Sinaj, kde jsou dodnes uloženy v pravoslavném klášteře sv. Kateřiny. Tradičně se znázorňuje s mečem, palmou, knihou nebo se zlomeným kolem.
Kateřina, panna a mučednice, patřila ve středověku po Panně Marii k nejuctívanějším světicím. Řadila se mezi 14 pomocníků v nouzi. Sv. Kateřina je patronkou dívek, panen a vdaných žen; učitelů, studentů a žáků; teologů, filozofů a řečníků; univerzit, knihoven a nemocnic a všech povolání majících do činění s kolem nebo nožem – např. kolářů, hrnčířů, mlynářů, šiček, knihtiskařů, obuvníků. Lidová moudrost říká: „Katarína na ledě, Vánoce na blátě“. Jsou jí zasvěceny mnohé chrámy, její jméno nosí mnohé dívky a ženy. Vyprošujme si od této hrdinské mučednice sílu k vyznávání své víry.
Klášter sv. Kateřiny se řadí mezi nejstarší a nejvýznamnější křesťanské památky světa, je považován za první křesťanský klášter vůbec. Stojí na úpatí hory Sinaj – Mojžíšovy hory ve výšce 1570 m. nad mořem, na místě, kde podle Starého zákona Bůh promluvil k Mojžíšovi z hořícího keře. Původní kaple na místě kláštera vyrostla v roce 342, v roce 537 dal císař Justinián vystavět na tomto místě klášter podobající se pevnosti, aby byl schopen odolat nájezdům nomádů. Během staletí prošel klášter různými úpravami, dodnes lze v jeho komplexu obdivovat překrásnou baziliku či slavnou mozaiku znázorňující Ježíše v doprovodu Mojžíše a proroka Eliáše.