Dnešní evangelium nám nabízí možnost porovnat si Ježíše s moderními léčiteli a uzdravovateli. Nechci tím zavrhnout nebo popřít dar uzdravování, který určitě někteří křesťané mají. Spíše mi jde o to všimnout si Ježíšova postoje k tomuto daru. Na jedné straně vidíme, že Ježíš uzdravuje všechny, kdo jdou za ním. Evangelium říká: „Mnoho jich šlo za ním a všechny uzdravil!“ Nevidíme tedy, že by Ježíš byl vůči nějaké nemoci bezmocný, nebo že by si nějakou nemoc vysloveně přál. Alespoň během jeho pozemského života to nevidíme.
Jedině co nezměnil, byly důsledky špatného lidského rozhodnutí, které sám trpělivě snášel na kříži a kde z tohoto utrpení neosvobodil ani lotry, kteří trpěli spolu s ním. Pán Ježíš zjevuje, že ti co následují Boží Slovo, jdou cestou vlastního uzdravování i uzdravování druhých. Mnoho nemocí nachází živnou půdu pro svůj vznik a trvání v našich nesprávných postojích. Např. v neodpuštění ze srdce.
Přestože uzdravoval všechny, nechtěl, aby se o tom mluvilo, nechtěl být prozrazen. Nehledal svou slávu. Neviděl v uzdravování těla své prvořadé poslání. Vzpomínám si na plakáty, které byly před pár lety rozvěšené v Bratislavě. Jejich poselství znělo: „Chceš-li vidět zázrak, dojdi do sportovní haly na Pasienkoch tehdy a tehdy!“ Pán Ježíš nechtěl a nepodporoval reklamu takového druhu. On uzdravoval ty, kteří ho následovali, lidi ochotné poslouchat Boží Slovo.
Jeho poslání vyjadřuje prorok Izaiáš těmito slovy: „Hle, můj služebník, jehož podpořím, můj vyvolený, jehož jsem si oblíbil! Na něj svého Ducha položím, aby šel národům právo vyhlásit. Nebude křičet, nebude se přít, jeho hlas nebude slyšet v ulicích. Nalomenou třtinu nezlomí, doutnající knot nezhasí, ale opravdové právo vyhlásí. Nevzdá se a nepoleví, dokud nenastolí právo na zemi – ostrovy spolehnou na jeho učení!“ Je zajímavé, že tam, kde se ohlašuje Boží Slovo, tam se i dnes dějí zázraky. Tam, kde člověk opouští své zlé cesty, tam se dějí i uzdravení .
O Pánu Ježíši slyšíme, že se nebude se přít, křičet, nikdo na ulici nebude slyšet jeho hlas. Pán Ježíš opravdu nehlásal na ulici. K hlásání svého učení používal přírodu a chrám, popřípadě společenství blízkých lidí v domě. Ty, kteří ho chtěli slyšet vedl k vodám a na hory, dokonce do pustin. Město, které představovalo svět lidské kultury a politiky, nebylo vhodným pro hlásání evangelia.
„Farizeové se radili, jak by Ježíše zahubili.“ Máme jen dvě možnosti. Buď se úplně Ježíšovi odevzdat, nebo ho v sobě zahubit, vyhodit ho ze svého života. Člověk, který chce následovat Ježíše, má opustit to, co vytvořil on sám a vstoupit na místa, která zjevují Boha. Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď budeme Ježíše milovat a z lásky se mu podrobíme, nebo ho budeme považovat za nepřítele, kterého se budeme chtít zbavit. „Boží Slovo se ti bude zdát jako nepřítel tvé duše, dokud nepochopíš, že je příčinou tvé Spásy“, říká sv. Augustin. Jeho jménem budou doufat národy.