Dnešní evangelium mluví o tom jako „přišlo k němu mnoho lidu, protože slyšeli, co všechno koná.“ Tlačenici, kterou bychom tak rád viděli v našich kostelech, způsobily dvě skutečnosti. Především to byl samotný Ježíš, který nejen učil, ale byl plný moci nad zlem, ale ve velké míře to měli na svědomí i ti, kteří o něm svědčily. Horlivě vydávali o Ježíši svědectví, které se ukázalo jako podložené a pravdivé. Pán Ježíš je i dnes přítomen ve svém chrámě, kde se nachází Boží Slovo a slaví se svátosti. Možná chybí právě ten druhý rozměr, horlivé svědectví, které vychází z osobní zkušenosti s ním. Aby svědectví mohlo být osobní, musí mu předcházet osobní setkání s Ježíšem a přijetí Ježíše jako Pána a Spasitele. Osobní ve dvou významech. Za prvé jako vědomé rozhodnutí pro Něho a za druhé: svaté přijímání, které se odehrává jako setkání dvou osob a ne jako přijetí předmětu.
„Tu řekl svým učedníkům, že mají mít pro něho připravenou loďku, aby se na něho lidé netlačili.“ Apoštol má poslání připravit lidi na setkání s Kristem a umožnit Ježíšovi projev k lidem. Proč Ježíš káže z loďky? Ne proto, aby zabránil lidem kontakt s ním, ani ne proto, aby zjevil svou nadřazenost, ale prostě proto, aby ho všichni slyšeli. Je dokázáno, že vodní hladina má zvláštní schopnost šířit zvuk. Vyslovené slovo se odráží od povrchu vody a šíří se všemi směry. Toto kázání z loďky mělo podobný smysl jako užívání mikrofonu v kostele. „Šema“ – „slyš“ je první imperativ největšího přikázání Lásky k Bohu a zároveň je cestou k uzdravení. Největší přikázání, přikázání lásky k Bohu, začíná příkazem „Šema“ – to znamená, slyš a poslouchej – to je cesta k uzdravení. Mnoho zázraků se dělo v kontaktu s Ježíšovým tělem, ale možná mnohem více a větší se děly při pozorném poslechu Jeho slova. Evangelium vyslovené říká: „Mnoho jich totiž uzdravil, takže se neduživí hrnuli k němu, aby se ho mohli dotknout.“ Tělesné nemoci jsou často vyléčeny dotykem Kristova těla, ale vážnější nemoci ducha se řeší v kontaktu s Božím Slovem.
„Kdykoli ho viděli nečistí duchové, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“ On jim však přísně zakázal, aby ho neprozrazovali.“ Ačkoli Ježíš velmi touží po našem svědectví, nechce, aby o něm hovořili nečistí duchové. Zlí duch totiž nikdy nemluví z lásky. Ví, že Ježíš je Boží Syn a přece mu nechce dát svou bytost. Jeho projev je nanejvýš svědectví poražené bytosti. A jeho úmysl není šířit evangelium, ale udělat z evangelia senzaci. A toto Ježíš nechce. Senzace nepomáhají skutečné evangelizaci. Neboť ona se odehrává mezi člověkem a Božím Slovem. Boží Slovo probouzí víru, naději a lásku. Hlásání a poslech Božího Slova mě sílu.
Sv. Augustin nazývá Boží slovo: „Sacramentum audibile“ – „Svátostí slyšení“. Kněz po přečtení evangelia říká: „Radostná Boží zvěst, ať nás osvobodí od hříchů“. Je přirozené, že Boží Slovo neúčinkuje čirým poslechem, ale způsobuje odpuštění hříchů natolik, nakolik je přijímáno s vírou. Tehdy totiž rozvazuje v člověku síly, které jsou schopny proměnit život. Náš život se odehrává ve dvou úrovních. Nevědomé – biologické, která se děje bez naší vůle. Nedá se říct „proti naší vůli“, protože tuto úroveň života jsme dostali dříve, než se dalo mluvit o naší osobě a vůli. Druhou úroveň bychom mohli označit jako vědomou, svobodnou. Jakmile existuje naše osoba obdařená svobodnou vůlí, může si vybrat, zda chce na duchovní úrovni růst do podoby Božího Syna, stát se Božím obrazem, růst z nelásky do Lásky. Sv. Augustin to vyjadřuje slovy: „Ten, který tě stvořil bez tebe, nespasí tě bez tebe!“ Tento vědom, duchovní život provádíme svobodně, vždy když žijeme Boží Slovo.
Na závěr jednu myšlenku od sv. Bernarda: „Duše hledá Slovo, s kterým by souhlasila pro svou nápravu, kterým by se osvítila pro poznání, na které by se opřela, aby byla silná, kterým by se napravila, aby byla moudrá, kterému by se podrobila, aby byla krásná, s nímž by se zasnoubila, aby byla plodná, které by požívala, aby byla blažená. Slovo se stalo tělem a přebývá už v nás. Přebývá vírou v našich srdcích, přebývá v naší paměti, přebývá v myšlence a sestupuje až k obrazotvornosti.“