Slyšeli jsme v evangeliu: „Za Ježíšem šli dva slepci a hlasitě volali: „Synu Davidův, smiluj se nad námi!“ Neslyšící člověk křičí, protože sám neslyší, slepý křičí proto, že nevidí, jak daleko je ten, kterému adresuje svou prosbu. Viděli jsme to už i v jiných evangeliích, že slepý zjednodušuje svou prosbu a opakuje ji, dokud nemá jistotu, že někdo zachytil jeho volání. Z tohoto principu vychází modlitba Ježíšova, protože ve vztahu ku Všudypřítomnému Bohu ale pro nás nevnímatelnému jsme všichni duchovně slepí.
„Jak vešel do domu, přišli ti slepci k němu.“ Všudypřítomný Bůh se vtělil, abychom ho mohli najít. Tím, že Ježíš vstoupil do domu, přišel na konkrétní místo a my víme, kde ho v tuto chvíli můžeme najít. Svým Vtělením se pro nás abstraktní a Všudypřítomný Bůh stál konkrétním.
„Ježíš jim řekl: „Věříte, že mám takovou moc?“ (Ježíš se jich zeptal: „Věříte, že to můžu udělat?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“ Ježíš se ptá na jejich osobní víru a na jejich očekávání. Nezkouší je z teologie a ani z katechismu, ale zkoumá jejich představu Boha a jejich postoj vůči Němu. Při Zvěstování Anděl zvěstuje P. Marii, že u Boha je všechno možné. Celá naše školní výuka spočívala v tom, že nás vyučovali zákonitosti materiálního světa, abychom pochopili co je reálně možné a co ne. Ale Bůh, který stvořil svět, a vložil do něho rozumné principy a zákony, není jimi omezen. Víra v Boha nám otevírá jakoby nový rozměr světa, ve kterém existujeme.
Ve Sk 14,8–10 nacházíme tentýž princip: „V Lystře žil jeden muž nemocný na nohy. Mohl jen sedět, protože byl od narození chromý a nikdy nechodil. Ten slyšel Pavla kázat. Pavel se na něj zahleděl a viděl u něho víru, že může být uzdraven. Proto zavolal silným hlasem: „Postav se zpříma na nohy!“ A chromý vyskočil a chodil.“ Tato víra se dá vidět očima.
„Dotkl se tedy jejich očí a řekl: “Ať se vám stane, jak věříte.” I otevřely se jim oči.“ Podle velikosti naší důvěry v Boha a v jeho moc, Bůh jedná. Stane se nám podle velikosti naší důvěry. Bůh, který člověka stvořil, dokáže ho uzdravit a dokonce i vzkřísit z mrtvých. Na jiném místě Ježíš prohlašuje: „Já jsem Vzkříšení i Život.“
„Ježíš jim důrazně nařídil: „Ale ať se to nikdo nedoví!“ Oni však odešli a rozhlásili to po celém tom kraji.“ Někdy Ježíš řekne: „Jdi a ohlašuj, jaké velké věci ti udělal Pán.“ Nyní naopak požaduje, aby o tom nemluvili. Jen sám Pán ví, proč takto rozhodne a je důstojné a správně ho poslechnout. Víme i z jiných částí evangelia, že o takovou popularitu nestojí. Ježíš nechce, abychom ho hledali kvůli senzacím a zázrakům. To, co od nás vyžaduje, abychom poslouchali a žili jeho Slovo.